Navigace po stránce

Víte, že ...

Pampeliška (Taraxacum) obsahuje vitamin A. List pampelišky obsahuje více betakarotenu než mrkev, rovněž květ je bohatý na karotenoidy. Obsahuje i vitamin B, C a D, který vedle pampelišky obsahuje z rostlin už jen kopřiva, petržel, oves, avokádo a houby. Při dnešních pokusech prováděných v Japonsku a USA na myších bylo pozorováno, že pampeliška působí proti rakovině a má vliv na imunitu. Taraxacum je rovněž výborný homeopatický lék na žaludeční a žlučníkové záchvaty a na bolesti hlavy žaludečního původu. Doporučuje se na jaře k detoxikaci jater a žlučníku v ředění 5 CH 2x denně 5 granulí.

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Migréna

Autor: Andrea Novotná

Bolesti hlavy jsou ve společnosti vnímány jako něco, co obtěžuje. Pochopitelně, že to neplatí vždy. Je to ale jedna z mála bolestí, o které kolují vtipy, což samo o sobě svědčí o tom, jak moc vážně – nevážně, na rozdíl třeba od bolesti zubů, je tato indispozice mezi lidmi brána. Pokud ještě zcela neopatrně tuto bolest nahlas nazvete migrénou a navíc jste žena...okamžitě jste za hysterku a hypochondra, která nevydrží trochu bolesti.

Ilustrační foto
Zdroj: www.snezenka.org

Přiznávám, že jsem si toto myslela i já. Mám příbuznou, která si při záchvatu migrény brala jednodenní dovolené a já si myslela, že je hysterická. Asi bych si toto myslela dodnes i přes to, že jsem zmíněnou příbuznou nejednou viděla při záchvatu této zlehčované bolesti a opravdu nevypadala vůbec dobře. Občas jsem se o ní až bála. Bledá, v zatemněném bytě, rodina mluvila šeptem. Připadalo mi to spíše jako předzvěst duševního onemocnění, než „obyčejná“ bolest hlavy. To jsem ještě ani netušila, že budu s touto opravdu nepříjemnou bolestí, žít svůj vlastní příběh.

Na den, kdy jsem poprvé zažila ataku migrény si vzpomínám přesně. Bylo to v den, kdy jsem byla pozvána se synem, kterému byly dva měsíce, na vyšetření do Motolské nemocnice v Praze. Bydlela jsem v Ústí nad Labem, manžel v tu dobu byl pracovně mimo republiku, takže jsem se musela vydat ráno autem do Prahy sama. Byla jsem hodně nervózní, protože vyšetřením se měla u syna potvrdit vrozená vada střev. To, že mne již od rána tak nějak podivně brněla hlava, jsem přičítala nervozitě a strachu. Když jsem v půlce cesty nechtěně pohlédla do ranního slunce, přestala jsem vidět půlku silnice. Myslela jsem si, že mne jen oslnilo slunce a vše bude za chvilku zase v pořádku. Nebylo. Vidět dobře jsem nezačala až do Prahy. Jen několik týdnů objednané vyšetření mne donutilo auto neotočit. Již před cílem cesty mne bolela hlava tak urputně, že mi bylo špatně od žaludku. Jako čerstvá maminka jsem pochopitelně myslela hlavně na syna a tak, když jsem ještě na parkovišti zvracela za auto, jsem se uklidňovala, že teď to již bude v pořádku a vše je jen stres.

Bolest byla obrovská. Jako by se mi do hlavy, za oční důlky, nastěhovala parta permoníků a naprosto bez soucitu mi malými rýči dloubají do mozku. Není to bolest ani tupá,ani pulzující, je velká a permanentní. Vše ještě zhoršuje, že nic nevidím celé. Vše je poloviční, jako bych se na svět dívala jen polovinou každého oka. Naprosto jsem netušila, co se to se mnou děje. Když jsem našla příslušnou ambulanci, má první cesta vedla na WC, kde jsem s nosítkem se synem, odloženým vedle záchodové mísy (což by mne za normálních okolností ani nenapadlo) myslela, že umřu. Že je zle, jsem si uvědomila ve chvíli, kdy jsem svůj několikaměsíční poklad, své dítě, nechala v opatrovnictví úplně cizí paní s miminkem, která seděla také před ambulancí. Prostě jsem musela znovu na záchod. Jen mateřský pud mne provedl vyšetřením, naložil mne i syna do auta a nějak donesl k mé sestře, která naštěstí bydlela nedaleko nemocnice.

Vadilo mi vše. Světlo, hluk, pohyb. Na dva dny jsem se své sestře nabourala do soukromí, donutila jí zatemnit celý byt a nepouštět televizi, která stěnou sousedila s ložnicí. Ploužila jsem se úplně vyčerpaná, jen se napít. Syna si již naštěstí vzal manžel, ale já nebyla schopna se kamkoliv přepravit. Ještě další týden jsem byla jako náměsíčná. Bez síly, stále trochu citlivá na ostré světlo a v hlavě takové zvláštní napětí. Pokorně jsem zašla za příbuznou a vyslechla si všechna pravidla, jak s migrénou žít. Která jídla a chutě mohou migrénu vyvolávat. Také jsem se jí omluvila, protože…no však víte. Hysterka rozhodně není. Já si ale myslela, že už se mi nic  podobného nestane. Omyl. Již 16 let, nepravidelně, jak se jí zachce, mne migréna převálcuje. Jediné pozitivní je, že oba moji synové i manžel se nikdy, ale opravdu nikdy, nebudou žádné ženě posmívat kvůli bolesti hlavy.

Chcete-li se o pomoci při léčbě migrény a bolestí hlavy dozvědět více, nenechte si ujít článek lékaře, odborníka v homeopatii, MUDr. Jaroslava Čupery...svethomeopatie.cz/cs/407-bolesti-hlavy


 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Andrea Novotná

Autor: Andrea Novotnávystudovala SZŠ, praxe ARO

Andrea Novotná vystudovala Střední zdravotní školu, pracovala mnoho let jako odborná zdravotní sestra na oddělení ARO, v Krajské nemocnici v Ústí nad Labem. I když v průběhu let v oboru nepracovala, zdravotní problematika je stále jejím velkým koníčkem. 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Moje arnika léčivá pomocnice

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 23.10.2019 21:11

COPYRIGHT © 2010 - 2019 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze