Navigace po stránce

Víte, že ...

Sedmikráska (Bellis perenis) byla ve středověku často používanou rostlinou? V mnoha částech Evropy bylo zvykem mísit šťávu ze sedmikrásek s mlékem a dávat ji štěňatům. Psíci pak nerostli a zůstávali jako mazlíčci, které si paničky dávaly na klín. V homepatii je lékem první volby při poranění hlubokých tkání a po velkých chirurgických výkonech (podáváme v ředění 9 CH 3x denně 5 granulí). Je i výtečným lékem starých dělníků zahradníků, které bolí záda v bederní oblasti a také při poškození páteře u profesionálních řidičů (podáváme v ředění 15 CH 2-3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Mikuláš...radost nebo strach?

Kolektiv autorů: Lucie Nestrašilová, Mgr. Magda Devátová

Zima je tu v plné parádě! Rána jsou mrazivá, stromy obalené jinovatkou… První adventní neděle je za námi, na dveře nám za pár dní zaklepe Mikuláš. 

Ilustrační foto
Zdroj: Lída Kindlová

Každý rok si v tyto dny vzpomenu na své dětství. Vybaví se mi, jak jsem se jako malá holka bála tmy a Mikuláše. Kombinace obojího, každý rok 5. prosince, pro mě byla naprosto „pekelná“. Už ráno v onen sváteční den jsem odmítala jít do školy. Co kdybych nestihla přijít domů před setměním? A co bych dělala, kdybych na ulici potkala Mikuláše? A navíc s čertem?! Představa více než děsivá. Do školy jsem samozřejmě jít musela, avšak pod podmínkou, že mě maminka vyzvedne a doprovodí mě domů. Doma jsem pak zamkla všechny dveře, které se daly uzamknout a s ubývajícím světlem jsem se chystala do úkrytu – pod postel. Současně jsem prosila maminku a tatínka, aby nikomu neotvírali. Zhasla jsem všechna světla, která byla poblíž, přikryla jsem se peřinou a při každém zvuku, který se ozýval z našeho sídliště, jsem zalézala hlouběji a hlouběji. Moji rodiče byli naštěstí rozumní a návštěvu Mikuláše mi neobjednávali, potenciálním čertům, Mikulášům ani andělům neotvírali a tak jsem za celé své dětství v podstatě nevstala tváří tvář oněm dětským démonům…

Dnes, kdy jsem sama rodičem dvou dětí, stojím před otázkou, kdy je ten správný čas postavit své děti tváří v tvář Mikulášovi a jeho doprovodu…Věřím, že tuto otázku řeší mnoho rodičů. Je však pravda, že neexistuje univerzální rada, jak si s touto situací poradit.

Zeptali jsme se na názor psycholožky, Mgr. Magdy Devátové, kdy je vhodný čas k setkání dítěte s Mikulášem a čertem?

Domnívám se, že je užitečné si uvědomit dvě věci. Nejdříve asi, co od postav Mikuláše, čerta, popř. anděla očekáváme a zda to opravdu tímto způsobem získáme. Chceme zábavu pro dítě? Pro sebe? Posílení naší autority? Nebo dosažení toho, aby bylo dítě hodné bez toho, aniž bychom museli zakročit sami? Chceme seznámit dítě s tradicí? Nebo něco zcela jiného?

Druhou, podle mého názoru velmi důležitou záležitostí, je pouvažovat, jak tato situace může na dítě zapůsobit. Nad tímto bych se ráda zamyslela trochu podrobněji.

Dětství je plné fantazie, zvláště v předškolním období. Tehdy je svět tajemný, vzrušující i ohrožující, ale hlavně značně odlišný od toho našeho, dospělého. Myšlení dětí je magické, oživuje neživé, dodává věcem i zvířatům lidské vlastnosti a schopnosti. Děti se domnívají se, že vše je stvořeno pro ně. Události vnímají ze svého subjektivního pohledu, ulpívají na zevních znacích, nedokáží vzít v úvahu více aspektů dané situace. Dobro je dobro a zlo je zlo. Čím zřetelněji je vyjádřeno, tím je pro ně jednodušší se v situaci orientovat. Pokud pro ně není situace srozumitelná, interpretují si ji po svém, a to i za cenu zkreslení či zjednodušení.

Podstatným aspektem myšlení děti do 4 let je nemožnost přepínat mezi realitou a fikcí. Nejsou schopny odlišit člověka v masce od opravdové hrozivé či dobrotivé bytosti. Tak, jak věci vypadají, takové pro ně opravdu jsou. Teprve asi v období mezi pátým a šestým rokem se pomalu začíná rozvíjet schopnost vnímat rozdíl mezi „jakoby“ a „skutečností“. Jasné rozlišení je možné až tehdy, když se dítě dokáže mezi zdáním a realitou plynule pohybovat. Tedy například prožívat napětí a strach z hrozivé přibližující se postavy, která naznačuje, že chce ublížit, ale přitom se bavit a uvědomovat si, že je to jen blízký člověk, který ohrožující není. Ve skutečnosti je schopnost pohybovat se v tomto modu poměrně složitý proces, ke kterému dítě potřebuje naši pomoc. Například tím, že roli přehráváme. Emoce přeženeme a jsme „strašně zlý čaroděj“, ale potom se staneme usměvavým, bezpečným rodičem. Přičemž jasně zdůrazníme přechod, „zlá“ i „dobrá“ pozice je jasně vymezená. Dítě může vnímat, že je máme obě pod kontrolou. Zdůrazníme roli rekvizit, které vymezují svět „jakoby“ od skutečného stavu.

Domnívám se, že některá vystoupení Mikulášských postav se mohou značně lišit od bezpečné situace, ve které je ohrožení jasně ohraničeno a vykázáno do světa her a fikce. V dětech pak zanechávají velmi špatné vzpomínky. Zvláště, pokud rodiče nemají scénář ve své režii. Může tak dojít k situaci, že se dítě celé třese před cizí zlou postavou, která hrozí něčím neznámým, zatímco rodiče stojí někde vzadu, popř. ještě dítě k této strašné bytosti postrkují. Dokonce i Mikuláš a anděl se mohou stát hrozivými osobami rozhodujícími o osudu dítěte. Z výchovných důvodů se někdy tato situace oživuje i později se slovy: „Pamatuješ, jak tě skoro odnesl čert? Jestli budeš zlobit, tak zase přijde!“.

Buďme k dětem citliví. Schopnost plného odlišení fikce a reality je získávána individuálně. Zkusme popřemýšlet, zda je toho naše dítě schopno. Pravděpodobně ani my sami bychom si pro sebe nepřáli zažít situaci, kdy jsme vydáni napospas někomu skutečně zlému. Proč tedy do této situace přivádět naše děti?

Magda Devátová 

Reklama: Oscillococcinum - Novinka - Výhodné rodinné balení.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Lucie Nestrašilová
Mgr. Magda Devátová

Kolektiv autorů:
Lucie Nestrašilová, Mgr. Magda Devátová

Lucie Nestrašilová šéfredaktorka, manažerka Homeopatické lékařské asociace

Lucie Nestrašilová je zakladatelkou a šéfredaktorkou Světa homeopatie. Stála u zrodu tohoto portálu a intenzivně se podílí na jeho každodenní tvorbě. Snaží se Vám, čtenářům, naslouchat a neustále pro Vás vymýšlí nové projekty. Inspiraci pro nová témata hledá ve svém každodenním životě, který nejraději tráví se svou početnou rodinou. Její život je plný sportu. Ráda běhá, jezdí na in-linech a relaxuje na zimních stadionech, neboť hokej je její "druhý" život, který sdílí se svými dětmi. Lucie současně pracuje jako manažerka Homeopatické lékařské asociace. Mnoho let se věnuje dobrovolnictví a nadační činnosti a snaží se nejen prostřednictvím Světa homeopatie pomáhat druhým.

Motto: „Práce pro Svět homeopatie je pro mě stále velkou výzvou. Mám velkou radost, že se nám podařilo vytvořit tak skvělý redakční tým plný motivovaných, zapálených a inspirujících lidí. Ráda se setkávám s lékaři a dalšími odborníky na homeopatii a naslouchám jejich zkušenostem. Stejně tak ráda poslouchám své přátele, ale i lidi, které "náhodou" potkám. Je krásné, když máte své zájmy a zkušenosti s kým sdílet. I po 8 letech "u homeopatie" získávám stále nové poznatky a pevně věřím, že díky Světu homeopatie bude homeopatie a zdravý životní styl blízký i Vám.“

Mgr. Magda Devátová učitelka, psycholožka

 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Homeopatická lékařská asociace

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 24.2.2017 20:22

COPYRIGHT © 2010 - 2017 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze