Svět Homeopatie

Sedí děd, do sta kožichů oděn, když ho vysvlečou, slzy potečou. Používání cibule v různých formách je odpradávna hluboce zakořeněno jak v kuchyni, tak i v lidovém léčitelství.

Původ není s jistotou znám, ale předpokládá se, že pravlastí cibule je Střední Asie. Cibule byla známa již v dávnověku. O jejím užití se dozvídáme např. z hliněných tabulek Sumerů, zmiňuje se o ní Bible, staroegyptské papyry i učené knihy starověké Indie i Číny, a to hlavně v souvislosti s léčebnými účinky. Byla kdysi kromě soli jedním z prvních koření lidových vrstev. Římští zemědělci cibuli nazývali „unio“, což se mohlo přeložit nejen jako „cibule“, ale také jako „velká perla“. (Zdroj Wikipedie)

Homeopatický lék připravený z cibule kuchyňské – Allium cepa – pokrývá více symptomů běžného nachlazení než kterýkoliv jiný lék, což naznačuje všeobecně známá schopnost cibule vyvolat slzení u každého.

Jako homeopatický lék se běžně užívá především při problémech a onemocněních doprovázených podrážděním sliznice nosohltanu a očí, při sezónních alergických rýmách, chřipkách, pokud platí, že nosní sekrety jsou dráždivé se zesílením nepříjemných pocitů v teple, se zlepšením na čerstvém vzduchu. Působí také na oblast hrtanu s pocitem neustálého šimrání a neustálým nucením pokašlávat.

Zajímavým uplatněním homeopatického léku Allium cepa jsou také stavy po poraněních nervů nebo po amputacích se silnými neuralgickými bolestmi.

Málo známé jsou účinky tohoto léku na kloubní problémy.

Éterické oleje kuchyňské cibule obsahující síru působí intenzivně nejen na metabolismus bílkovin, ale zasahují i do tvorby enzymů v játrech. Takto mohou zasahovat do procesů tekutin a ve vztahu k zánětu i do procesu vzniku edémů, které jsou následnou reakcí buď na nepřiměřené mechanické zatížení chrupavky, nebo na ukládání takových látek do pojivové tkáně, které váže tekutinu. Snižují fázi otoku a nabobtnání chrupavčité tkáně, ale i bolestivost a infiltraci zánětu do mimokloubní tkáně.

Lék tak může být komplementárním lékem při léčbě primárních degenerativních procesů kloubů i páteře s pocity, že končetiny jsou bolavé, chromé, unavené.

Dalším užitím tohoto léku jsou bolesti hlavy s prudkými, pálivými bolestmi v čele, které se šíří do očí a obličeje, s vytékající rýmou a s pocitem necitlivých kostí lebky. Dále se pak používá na břišní koliky s nadýmáním a páchnoucímu větry s horkostí u konečníku. U tohoto léku je i častá velká chuť na syrovou cibuli – jako zdroj těchto potíží nachází své uplatnění právě síra.

Poznámka redakce: Další informace o tomto léku naleznete v naší Materia medica.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Máte ve své lékárničce?
Zpátky na začátek stránky.

Autor: MUDr. Eliška Bartloválékař, odborník v homeopatii, člen HLA

Homeopatii praktikuji od roku 1992 a od roku 2009 se věnuji pouze homeopatické praxi a pedagogické činnosti jako lektor CEDH -
Mezinárodní školy klinické homeopatie. To vše mne naplňuje radostí, neboť věřím, že přispívám k rozšíření povědomí o homeopatii a o jejích možnostech.
Motto: "Pokud máme mít v něčem jistotu, pak rozhodně v tom, že nikdy neexistuje pouze jediný prostředek k vyřešení nějakého problému." Georges DEMANGEAT

• Máte ve své lékárničce lék LYCOPODIUM?

  Po lednu, kdy je dle čínské medicíny nejohroženějším orgánem našeho těla močový měchýř, nastal únor, kdy se nejohroženějším orgánem stal orgán párový – a tím jsou ledviny.

  celý článek
• Máte ve své lékárničce lék BORAX?

  Kdysi dávno, ještě když jsem byl student střední školy, jsme měli fenku. Každoroční období kolem Vánoc a Silvestra bylo pro ni i pro nás velmi náročné. Fenka se totiž šíleně bála petard, a když někdo v blízkosti petardu odpálil, snažila se za každou cenu dostat do domu, kde se schovala pod postelí a za žádnou cenu nechtěla ven. Bohužel to bylo ještě několik let před tím, než se homeopatie vůbec opět v Česku objevila, a hodně let před tím, než jsem ji začal studovat. Kdybych tehdy znal Borax, možná by jí dokázal pomoci.

  celý článek
• Máte ve své lékárničce lék ACONITUM NAPELLUS?

  K tomuhle léku začnu příhodou, kdy jsem o homeopatii neměl ani tušení. Když mi bylo „náct“, byl jsem s rodiči pracovat na zahradě, která byla mimo dům v zahrádkářské kolonii. Záhonky, keře, stromy, ale moc možností schovat se při nepříznivém počasí tady nebylo. Vyrazili jsme v horkém letním odpoledni sklidit nějakou úrodu. Náhle zafoukal studený vítr, objevil se černý mrak a prudká letní bouřka. Samozřejmě jsme během chvilky promokli, že na nás nebyla suchá nit. A pak ještě jít pěšky domů. 

  celý článek