Svět Homeopatie

V lednu, když bývají mrazy, si naše tělo říká o tučnější pokrmy. Tak si i já bylinářka, která se po většinu roku pasu na zahradě jako koza, ráda dám občas i takovou kalorickou bombu jako je kachna, na které mám nejraději právě to zelíčko. Na Nový rok je zvykem dávat si přehnaná předsevzetí jako například po Vánocích zhubnout (podle zákonů přírody a medvědů je na hubnutí vhodnější jaro...) Pokud patříte k milovníkům novoročních předsevzetí a toužíte začít jíst zdravěji, může vám k tomu napomoci právě ono pro zdraví užitečné zelíčko. Podle lidového pořekadla: „Není zelí jako zelí, některý je zelíčko, některý je nemaštěný, některý jen maličko.“

Zelí hlávkové – Brukev zelná

Zelí je dvouletá rostlina pěstovaná jako jednoletá s velkými listy vytvářejícími hlávky. U nás patří zelí k tradičním staročeským pokrmům i léčebným prostředkům již od dob starých Slovanů a Keltů. Naši předkové jedli zelí pro zdraví po celou zimu, byl to často jediný zdroj čerstvých vitamínů. Kromě slaných jídel z něj připravovali i sladké náplně do buchet a zelníků.

V léčení se používají listy hlávkového zelí, které obsahuje karotenoidy, vitamín B 12 a další ze skupiny vitamínů B, vitamín C, biotin, vitamíny K a P a protivředový faktor zvaný vitamín U. Vitamín B 12 je nezbytný pro dobrou náladu, odolnost proti stresu a duševní svěžest a v rostlinné potravě se příliš nevyskytuje, proto je zelí jeho cenným zdrojem pro vegetariány. Z minerálů zelí obsahuje: vápník, sodík, draslík, hořčík, selen, zinek, a železo a stopy stříbra. Dále obsahuje organické kyseliny, jód, cholin, inulin a mnoho různých enzymů usnadňujících trávení. Kyselé přírodně kvašené zelí podporuje dobrou imunitu a je dobrým zdrojem hodných bakterií mléčného kvašení pro zdravou střevní mikroflóru. Nejen po antibiotikách je lepší než probiotika i multivitamíny z lékárny.

Zelí povzbuzuje trávení, jeho vláknina je dobrá pro zažívání, má čistící a protirakovinové účinky, uklidňuje nervy a zlepšuje spánek, posiluje krvetvorbu a růst buněk.

Zelí se jako lék podává při avitaminóze pro doplnění vitamínů, při nemocech žlučníku a jater, při nemocech srdečně cévního systému a při chorobách žaludku a střev. Zelí omlazuje, podporuje růst buněk, krvetvorbu, růst kostí a posiluje srdeční sval. Má také protisklerotický účinek, čistí krev při kožních nemocech a detoxikuje játra a ledviny. Kvašené zelí je šetrným projímadlem a léčba zelím je obvykle dobře snášena i u dětí. K léčení nelze použít zelí sterilované ve sladkokyselém nálevu, ale pouze mléčně kvašené kysané zelí, které si snadno připravíme i doma.

Recepty pro zdraví těla

1. Šťáva z kysaného zelí s medem na podporu vykašlávání: Smícháme šťávu z kvašeného kysaného zelí v poměru 1: 1 s medem a po lžičkách užíváme podle potřeby při kašli.
2. Obklad ze zelného listu na léčbu hnisavých ran, vyrážek, akné, nežitů, ekzémů a revmatických bolestí: čerstvý zelný list převálíme kuchyňským válečkem nebo naklepeme aby se popraskala žilnatina a uvolnily se účinné látky. Pak list přiložíme jako obklad na postižené místo a ovineme obinadlem.
3. Čerstvá zelná šťáva při žaludečních vředech: celou hlávku zelí nakrájíme a pak rozmixujeme. Šťávu získáme scezením nebo v odšťavńovači a užíváme ji 5x denně 1 skleničku 100 – 200 ml před jídlem, užíváme 7 – 9 dnů. Šťávu skladujeme v lednici do spotřebování.

Pro zdraví duše: Netvař se kysele, když máš zelí na stole, poděkuj za něj Stvořiteli, bude ti vesele.

Krátkodobě kvašená zelenina „pickles“

Nemusíme nakládat zelí zrovna do sudu, ale i v menším množství stojí za to si připravit vlastní kvašené pickles. Vyzkoušejte různé kombinace zeleniny podle vlastní chuti: bílé či červené zelí, cibule, nastrouhaná červená řepa, mrkev a bílá ředkev nastrouhaná. Z koření a bylinek přidáváme: česnek, křen, hořčičná semínka, kmín, koriandr, kopr listy i semínka a bobkový list. Zelí nakrouháme na tenké nudličky a umytýma rukama ho napěchujeme do mísy až začne pouštět vodu a pak teprve do sklenice či kameninové nádoby spolu se solí a kořením. Sklenice plníme max. do 4/5 aby bylo dost místa na kvasný proces. Zelí necháme kvasit v pokojové teplotě a sklenice by měly být chráněny před světlem, můžeme přes ně navléknout papírový sáček. Asi po 3 dnech je kvašení ukončeno a pak zelí uchováváme v lednici při teplotě do 8 °C jinak kvašení pokračuje. Další návod na kysané zelí najdete také v článku od PharmDr. Jana Strieglerové na tomto webu.

Pro děti a maminky

Kvašené zelí nebo pickles naučíme jíst děti odmalička v malém množství 1 lžíce k vařenému jídlu. Pomáhá maminkám i dětem, které nesnášejí kravské mléko a po léčbě antibiotiky dodá tělu hodné bakterie Acidophilus lactobacilus, které jsou také obsaženy v živých jogurtech a potřebujeme je pro dobré trávení.

Těhotným a kojícím maminkám prospívá v malém množství kysané zelí, dodá tělu kromě vitamínů také vlákninu důležitou proti zácpě a v prevenci proti hemeroidům. Stačí ho jíst 1 lžíci denně spolu s vařeným jídlem nebo jako salát s mrkví. Jako chladivý obklad při bolestivých prsou – retenci mléka – při kojení používáme vychlazený list zelí, kapusty či salátu. Po kojení přiložíme list na bolavý prs (má ideální miskovitý tvar) můžeme ho nechat i v podprsence tak dlouho, než opět zteplá a vytáhne horkost. Připravíme si předem nejlépe dva listy na střídání vychladit do lednice. Listy trochu rozklepeme paličkou na maso, aby změkly. Při vysoké horečce může jít o zánět prsu, při pochybnostech se raději poraďte telefonicky s laktační poradkyní.

Zimní uskladnění zelí

Hlávky zelí můžeme ukládat podobně jako kořenovou zeleninu na zimu do krechtu = nádoby s pískem, košťálem dolů, písek udržujeme vlhký. Vyhlášené červené zelí se u nás pěstuje ve Vysokém nad Jizerou, „Vysocké zelí“ lze zakoupit cestou za lyžováním v Krkonoších. Kvalitní domácí zelí zakoupíme ve farmářských obchodech a trzích.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

• Podzimní sbírání ořechů

  S podzimním ochlazením přichází pro nás zahrádkářky čas sklízení posledních plodů, jejich uskladňování na zimu a také sbírání ořechů a oříšků. Jako veverky pobíháme s dětmi pod keři lísek a hledáme dobré oříšky. Některé nám ptáci a veverky sázejí na různá místa v zahradě a tak se každý rok divím, kolik nových lísek i ořešáků všude roste.

  celý článek
• Hurá na šípky! Ať je máte, až se zima a rýma zeptá…

  Se začátkem školy nám maminkám přibude starostí, co všechno dětem nachystat aby jim nic nescházelo. Stejně jako se v rodině připravujeme na školní povinnosti, můžeme připravovat svou imunitu i našich dětí na zimní období už v září.

  celý článek
• Hřebíček – koření nejen pro zdravé trávení

  Hřebíček je jedno z koření, které zaujme na první pohled. Zejména děti baví slovní hříčky, a proto může být název tohoto koření pro ně i legrační.

  celý článek