Svět Homeopatie

„Obyčejná“ mrkev v zimě neslouží jen sněhulákovi místo nosu, ale je velká pomocnice zdraví maminek a dětí, a proto volám: „Více mrkve na náš stůl!“ Mrkev můžeme upravovat naslano i nasladko, je zdravá a levná, a může se jíst denně i při různých zdravotních dietách. Mladou mrkvovou nať z vlastní nebo bio produkce nevyhazujeme, ale využijeme při vaření jako zeleninu.

Na vánoční svátky si můžeme z mrkvičky s dětmi připravit i zdravější vánoční cukroví nebo pomazánku na chlebíčky z mrkve, tvarohu a tuňáka. (Recept najdete v mé knize Bylinky pro děti a maminky.)

Mrkev obecná setá

Mrkev je u nás odjakživa využívaná kořenová zelenina s léčivými účinky. Je to jedno- až dvouletá rostlina s roztřepenými listy. Dříve se v lidovém léčitelství využívala hlavně mrkev obecná planě rostoucí (Daucus carota) nazývaná také lidově „mrkvous“, která se dnes už v přírodě vyskytuje méně. Divoká mrkev má menší, bílý kořen narozdíl od pěstované mrkve, která se využívá právě pro svůj silný válcovitý oranžově červený kořen sladké chuti. Původně se mrkev pěstovala v Řecku, ve Středomoří a na Balkáně, v Evropě se běžně pěstuje až od 18. století. Už staří Řekové ji používali k léčení žaludečních obtíží a Římané ji nazývali královnou zeleniny.

Mrkev obsahuje hlavně karoteny, velké množství vitamínu A, dále vitamíny B, C, D, E a K, lehce stravitelné cukry a vlákninu. Dále obsahuje mnoho minerálních látek a stopových prvků, především selen – nejdůležitější stopový prvek pro imunitní systém, dále vápník, hořčík, železo, měď, fosfor a jód. Mrkev zvyšuje odolnost organismu proti infekci, zlepšuje zrak a léčí šeroslepost. Plátek mrkve vypadá jako lidské oko a mrkev očím skutečně prospívá. Pomáhá také při jaterní dietě, při průjmu, při tvorbě žlučových kamenů, revmatismu, srdečních chorobách a při angíně pectoris. V léčení se používá především čerstvá mrkvová šťáva a ojediněle semeno a nať. Dlouhodobé používání mrkvové šťávy se nedoporučuje, způsobuje oranžové zabarvení kůže a přetížení jater. Syrová mrkev má účinek močopudný a mírně projímavý, vařená spolu s rýží naopak staví průjem. Mrkev harmonizuje střevní mikroflóru po delší léčbě antibiotiky. Zevně jako obklad hojí syrová nastrouhaná mrkev rány a spáleniny a pomáhá při bolestivých hemoroidech.

V aromaterapii se éterický olej z mrkvových semen používá zevně na hnisavé a obtížně se hojící rány. Olej má regenerující účinky a v kosmetice se přidává do krémů proti vráskám a pro hojení jizev, v masážních směsích povzbuzuje lymfatický systém.

Pro zdraví duše

Oko je do duše okno; buď upřímný a spravedlivý, ať se každému můžeš podívat zpříma do očí. Neopovrhuj obyčejnou zeleninou, jako je mrkev, může být tvému zdraví k velkému užitku.

Recepty pro zdraví

1. Čerstvá mrkvová šťáva jako lék po léčbě antibiotiky, při léčbě chřipky a viróz, při jaterní dietě, při tvorbě žlučových kamenů a revmatismu, pro diabetiky a proti neplodnosti: Čerstvě vylisovanou šťávu z mrkve z odšťavovače pijeme denně podle potřeby, ne však dlouhodobě.
2. Čerstvá mrkvová šťáva jako lék proti křečovitým bolestem bříška u kojenců: Od pátého měsíce můžeme podávat kojencům v polévce až 40 g šťávy, u větších batolat až 60 g denně, ale pouze z mrkve v bio kvalitě.
3. Mrkvový salát tepelně upravený s olejem při rýmě, kašli a zahlenění u dětí a na podporu kojení a na zlepšení kožních potíží a ekzémů: 2 mrkve očistíme a nastrouháme najemno. Jednu z nich osmahneme na trošce kvalitního olivového oleje dozlatova na mírném ohni a necháme vychladit. Pak ji smícháme s druhou syrovou nastrouhanou mrkví a dochutíme šťávou z citronu, pomeranče či mandarinky. Můžeme přidat i nastrouhané jablko, není třeba doslazovat. Jíme preventivně denně podle potřeby. U dětí s rýmou, kašlem a zahleněním pomáhá mrkvový salát odvádět hleny z těla stolicí a při kožních potížích a ekzémech dodává tělu potřebný vitamín A.

Pro děti a maminky

Pro miminka je právě vařená mrkvička většinou prvním zeleninovým příkrmem ke kojení a miminka mají ráda její přirozeně sladkou chuť. U kupované mrkve je však na místě velká opatrnost, aby neobsahovala škodlivé látky z chemických postřiků. Pro kojence do 4 měsíců je nevhodná rychlená mrkev, nadbytek dusičnanů z ní může způsobit i dýchací potíže a zmodrání úst. Vždy mrkev dobře oškrábeme a odkrojíme zelený vršek. Kupujeme nejlépe čerstvou bio mrkev od českých pěstitelů nebo používáme mrkev doma vypěstovanou. Mrkev v lednici uchováme delší dobu čerstvou a křehkou, když její kořeny ponoříme do nádoby s vodou. Pro miminka ji dobře uvaříme v trošce vody nebo na páře a rozmixujeme s kapkou kvalitního olivového oleje.

Některé děti rády chroustají celou syrovou mrkev jako zajíček. Také jim ukážeme, že kolečko rozkrojené mrkve připomíná oko a že právě oči mrkev vyživuje, aby dobře viděly. Při rýmě a zahlenění a kožních potížích u dětí pomáhá mrkvový salát nebo čerstvá mrkvová šťáva. Mrkev by měla být důležitou složkou stravy těhotných a kojících matek a dětí. Dodává vápník a pomáhá při chudokrevnosti a celkovém oslabení. Dokonce prý pomáhá i proti neplodnosti. Mrkev také tlumí křečové bolesti i u kojenců. Jediná mrkev obsahuje stejně vitamínu A jako velká tableta „áčka“ z lékárny. Těhotné ženy by neměly tyto tablety v nadměrném množství užívat, ale zato kvalitní bio mrkev mohou jíst bez omezení. U kojících maminek mrkev tepelně upravená s olejem podporuje tvorbu mateřského mléka. Doporučuje se také ohřátá mrkvová šťáva s trochou smetany. Pozor však na dlouhodobé používání mrkvové šťávy, může způsobit oranžové zabarvení kůže a přetížení jater.

Jak pěstovat a skladovat mrkev

Mrkev vyséváme od března, až když je půda dost prohřátá asi na 8 °C. Vyhovuje jí lehká písčitá půda, proto přidáváme do záhonu písek, aby se lépe sklízela. Nesnáší však hnojení kravským hnojem. Drobná semínka mrkve smícháme s pískem, aby nerostla příliš hustě vedle sebe, a vyséváme do řádků hlubokých 2 cm a 15 cm od sebe. Lze vysévat mrkev spolu se semínky kopru, mrkev má pak koprovou příchuť. V biozahradě pěstujeme mrkev společně s cibulí či s česnekem, je to výhodné pro vzájemné odpuzování škůdců. Cibuli sazečku nasázíme mezi řádky do rýhy v rozestupu asi 10 cm od sebe. Když semínka vzejdou, je potřeba rostlinky vyjednotit, aby měly dost místa pro vytvoření kořenů. Mrkev se pěstuje jako raná odrůda – karotka, která se sklízí už 8 týdnů po výsevu, nebo jako mrkev pozdní, kterou můžeme sklízet až do konce podzimu. Pozdní odrůdy mrkve k zimnímu uskladnění ukládáme do „krechtu“ – nádoby s pískem ve sklepě nebo jiném chladném místě. Písek udržujeme vlhký, aby mrkve nevyschly, vydrží tak čerstvé až 5 měsíců.

Více o bylinkách najdete v pořadu „MaMa Mia“ na vlnách internetového rádia.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

• Spirála pro radost i zdraví

   Volné chvíle trávíme na podzim v zahrádkách spíše sběrem plodů a úklidem. Připravujeme ji na zimní odpočinek a „čekání“. Abychom byli na jaře připraveni, využijme čas, pokud nám příroda dopřeje alespoň jeden dva dny bez deště, na přípravu pěkného, uceleného a přehledného prostoru na pěstování bylinek. Je příjemné mít bylinky po ruce po celou sezónu. Používat je do vaření a v případě potřeby i k léčbě. Utrhnout několik lístků tymiánu nebo majoránky, nabídnout je „zarýmovanému“ dítěti a vědět, že takto rýma dřív „uteče“.

  celý článek
• Čekankové léčení žlučníku

  V období jara jsou podle čínské medicíny nejaktivnějšími orgány těla žlučník v měsíci březnu a játra v měsíci dubnu. Potíže se žlučníkem se nejčastěji projevují tlakem v břiše po jídle, říháním, tlakem pod hrudní kostí. Slabost žlučníku se projevuje také bolestmi velkých kloubů ramen, kolen, kyčlí a loktů. Na emociální úrovni nás pak potkávají záchvaty hněvu, jsme podráždění, bez nálady.

  celý článek
• Kysané zelí

  Kysané zelí je známé svým vysokým obsahem vitamínu C a blahodárnými účinky na střevní mikroflóru. Bakterie mléčného kvašení příznivě působí na střevní sliznici a podporují růst přirozených střevních bakterií, které jsou základem imunity.

  celý článek