Navigace po stránce

Víte, že ...

Sedmikráska (Bellis perenis) byla ve středověku často používanou rostlinou? V mnoha částech Evropy bylo zvykem mísit šťávu ze sedmikrásek s mlékem a dávat ji štěňatům. Psíci pak nerostli a zůstávali jako mazlíčci, které si paničky dávaly na klín. V homepatii je lékem první volby při poranění hlubokých tkání a po velkých chirurgických výkonech (podáváme v ředění 9 CH 3x denně 5 granulí). Je i výtečným lékem starých dělníků zahradníků, které bolí záda v bederní oblasti a také při poškození páteře u profesionálních řidičů (podáváme v ředění 15 CH 2-3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Poraněný pes! Aneb co se zapíchnutým klackem?

Autor: Lucie Nestrašilová

Byla to standardní, ničím nevybočující podvečerní procházka. Můj muž na ni vyrazil s Kanie, a protože byl kolem dokola „čistý vzduch“, nikdo nikde, házel Kanie nalámané klacky a ona mu je s radostí nosila zpět. Já se vždy raději přikláním k házení gumového kroužku, ale chápu, že je fajn, aby Kanie vyrůstala v souladu s přírodou a klacek je prostě klacek. Jenže: jeden z klacků se po odhození zapíchl do půdy a Kanie se na něj tlamou napíchla! Zaječela, zaskučela a chtěla jít domů. 

Ilustrační foto
Zdroj: Shutterstock

Doma šla rovnou na zahradu, lehla si, nic zvláštního jsme nepozorovali. Můj muž nás jen upozornil na to, co se stalo, a že máme být opatrní při kontaktu s hlavou. Čekali jsme, co se bude dít dál. Asi po půlhodince přišla domů, měla přikrčenou hlavu, nechtěla zvednout oči a lehla si těsně k nohám mého muže. Šla jsem k ní a všimla jsem si, že jí z tlamy teče krev.

Polekala jsem se, ale neplašila jsem (stav „Aconitum“ se zatím nekonal, zachovali jsme klid). Snažili jsme se ji přesvědčit, aby nám ukázala otevřenou tlamu, ale marně. Měla zuby zaťaté tak, že jsme s ní nehnuli. Přesto jsem šla, hned jsem rozpustila do stříkačky s vodou Arniku a po chvilkách jsem jí vždy jednu dávku dala. Šlo to jen za pomoci mého muže, který jí zvedl pysky, a já se snažila stříkačkou trefit mezi její zuby.

Kanie polehávala, klepala se, byla celá nesvá. Byl to její první úraz a snažila se se svou bolestí statečně vyrovnat. Přemýšleli jsme, zda se vydat k veterináři, či nikoli. Mírné krvácení postupně ustávalo, proto jsme si řekli, že vydržíme do rána. Ráno jsem našla na pelíšku několik velkých krvavých stop, začala jsem hned podávat Arniku, Kanie byla stále zamlklá, nešla ani ven, nejedla.

Začala jsem opět váhat, zda se vydáme k veterináři. Napětí a obavy stouply. Jenže představa, že se jí bude veterinář snažit podívat do tlamy, když ji neukáže ani nám, byla děsivá. Jedinou cestou bylo podle mě uspání, což mi přišlo v tuto chvíli zbytečné.

Zavolala jsem tedy naší veterinářce a poprosila jsem ji o radu, jak s úrazem, jehož následky se nám zatím nepodařilo zcela identifikovat, naložit. Doporučila mi kombinaci homeopatických léků:

  • Arnica montana - je skvělá na hojení a má analgetický účinek
  • Ledum palustre - poranění v dutině ústní)
  • Silicea - pro případ, že by po klacku zůstala v tlamě zapíchnutá tříska – vypudí předmět z tlamy.

Udělala jsem hned příslušný roztok a co 30 minut jsem ho Kanie podávala injekční stříkačkou. Kolem poledne jsem jí zkusila dát jemné ovesné vločky rozmočené v kozím mléce a měla jsem velkou radost, že pila! To byl první náznak úspěchu! A doklad toho, že se pomalu léčí. Pokud pes jí – je to dobré. Přes den byla Kanie doma, s manželem jsme se u ní vystřídali a průběžně jsme podávali homeopatický roztok. K večeru už začala běhat, krev se již neobjevila a házela na mě takový ten „kukuč“, kterým si říká o jídlo. Dala jsem jí čerstvé krůtí maso s vývarem. To bylo radosti!

Dnes je již v pohodě. Přesto jí na doléčení podávám v průběhu dne stejnou směs homeopatických léků a jemnou stravu postavenou na mase a vývaru. Na procházce už běhala, byla veselá a já vím, že máme vyhráno! Kanie skoro dva dny prospala, byla klidná a tichá, a pro nás není nic víc, když je zase veselá, hopsá, nechá si otvírat terasu sem a tam a chce si hrát.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Lucie Nestrašilová

Autor: Lucie Nestrašilovášéfredaktorka, manažerka Homeopatické lékařské asociace

Lucka je zakladatelkou a šéfredaktorkou Světa homeopatie. Stála u zrodu tohoto portálu a intenzivně se podílí na jeho každodenní tvorbě. Snaží se Vám, čtenářům, naslouchat a neustále pro Vás vymýšlí nové projekty. Inspiraci pro nová témata hledá ve svém každodenním životě, který nejraději tráví se svou početnou rodinou. Její život je plný sportu. Ráda běhá, jezdí na in-linech a relaxuje na zimních stadionech, neboť hokej je její "druhý" život, který sdílí se svými dětmi. Lucie současně pracuje jako manažerka Homeopatické lékařské asociace. Mnoho let se věnuje dobrovolnictví a nadační činnosti a snaží se nejen prostřednictvím Světa homeopatie pomáhat druhým.

Motto: „Práce pro Svět homeopatie je pro mě stále velkou výzvou. Mám velkou radost, že se nám podařilo vytvořit tak skvělý redakční tým plný motivovaných, zapálených a inspirujících lidí. Ráda se setkávám s lékaři a dalšími odborníky na homeopatii a naslouchám jejich zkušenostem. Stejně tak ráda poslouchám své přátele, ale i lidi, které "náhodou" potkám. Je krásné, když máte své zájmy a zkušenosti s kým sdílet. I po 8 letech "u homeopatie" získávám stále nové poznatky a pevně věřím, že díky Světu homeopatie bude homeopatie a zdravý životní styl blízký i Vám.“

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Homeopatická lékařská asociace

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 24.6.2019 11:04

COPYRIGHT © 2010 - 2019 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze