Navigace po stránce

Víte, že ...

Víte, že Agaricus muscarius je muchomůrka červená? Je to tzv. létací houba šamanů, přidávala se do piva nebo jiných povzbuzujících nápojů, intoxikace je podobná požití alkoholu. V homeopatickém ředění je to lék na tikové projevy v obličeji, neuralgie trojklanného nervu a výborný lék na omrzliny, kdy má pacient pocity brnění a mravenčení (podáváme v ředění 9 C 3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Lepek tam, lepek sem, vyhoďme ho z kola ven?

Autor: Ing. Ludmila Pszczolková

Lepek (gluten) je název bílkovin, které se vyskytují ve většině rostlin z rodu trávovitých, jako jsou například pšenice, ječmen, žito, a nejčastěji je spojován s pečivem (oves obsahuje bílkovinu podobnou lepku, proto ovesné vločky mohou někdy způsobovat potíže, a někdy ne). Jak jste na tom s pečivem vy? Stále ještě kupujete chléb a rohlíky, nebo jste se už nechali strhnout k bojkotu pečiva a ostatních potravin obsahujících lepek?

Ilustrační foto
Zdroj: Shutterstock

V literatuře se uvádí, že intolerancí lepku – celiakií – trpí asi 3 % populace. Myslím si, že číslo bude o trochu vyšší, ale určitě ne tak moc, aby se z pečiva stal strašák. Celiakie je nevyléčitelná, je to onemocnění na celý život. Vzniknout může kdykoli během života (není to pouze vrozená choroba – dostat ji můžete i v dospělosti). Dodržování bezlepkové diety je u celiakie naprosto nevyhnutelné.

Ale co my ostatní, kteří celiakii nemáme, a přesto cítíme, že nám pečivo „nedělá dobře“? Že se po něm cítíme nafouknutí, „zalepení“, trápí nás zahlenění nebo kožní potíže? V těchto případech se většinou jedná o alergii – krátkodobé nebo i delší dobu trvající potíže s trávením pečiva a potravin obsahujících lepek. Podle mých zkušeností trpí touto formou alergií podstatně více lidí – z těch, kteří přicházejí za mnou, je to určitě více než 50 %. Problémy jsou to naštěstí vratné. Pokud tedy dodržíme dietu s vyloučením lepku, dojde ke zlepšení a my pak budeme moci pečivo jíst v rozumné míře bez problémů.

Poslední dobou mám stále silnější pocit, že za potížemi s pečivem není výhradně lepek, ale také způsob, jakým je daná obilovina – nejčastěji pšenice – zpracována. Tady se musím zastavit u špaldy. Je to stará odrůda pšenice a píše se o ní leccos i to, že obsahuje lepku méně. To ale není pravda, bohužel. Špaldová mouka je stejně „lepková“ jako mouka pšeničná. Má ale jiné benefity. Prodává se většinou jako celozrnná. To znamená, že obsahuje klíček, a proto i enzymy, které pomáhají lepek trávit. Obsahuje více prospěšné vlákniny a o hodně více minerálních látek než mouka bílá, vymílaná (i když bude bio). Špaldová zrna jsou také odolnější proti působení chemických látek, a tak jsou „čistější“ než ta u běžné pšenice. A o bio špaldové mouce to platí dvojnásob.

Teď se, konečně, dostávám k „jádru pudla“ – k tomu, proč nám (možná) běžné pečivo vadí. Když pominu všechna aditiva a „éčka“, je to způsobem přípravy. Dříve totiž chléb kynul díky žitnému kvásku. Dnes je to droždí. Kvásek je živý organismus, který obsahuje řadu mikroorganismů. Ty nám pomáhají sacharidy a bílkoviny z mouky trávit. Droždí tyto mikroorganismy neobsahuje (kromě jediné kvasinky). Jiná je i doba, po kterou se nechává průmyslově zpracované pečivo kynout.

Mám zkušenost, že lidem nevadí obyčejný pšenično-žitný kváskový chléb, ale stejný chléb s droždím jim vadí – i když je pečený doma bez všech průmyslově přidávaných „zlepšujících látek“. Pokud tedy máte „tak trochu možná problémy s pečivem“, kupujte chléb kváskový. Najděte si malé pekárny, které takový chléb pečou (velké na to nemají čas). Nebo si vypěstujte svůj kvásek. Můžete si ho i pořídit od někoho jiného. Kváskové chleby mají navíc vyšší podíl žitné mouky a ta je opravdu méně lepková než mouka pšeničná (o více jak polovinu).

Není to tedy jen o vstupních surovinách, ale i o čase, který chlebu věnujeme. Ale to neplatí jen o chlebu, viďte?

Poznámka pod čarou: Pokud neznáte mé předchozí články, tak vězte, že pečivem nemyslím různé rohlíky, buchty, koláče, koblížky, šátečky, plundry, bulky, kaiserky a další nejrůznější vícezrnné „nádhery“. Ty do zdravého jídelníčku nepatří.
 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Ing. Ludmila Pszczolková

Autor: Ing. Ludmila Pszczolkovánutriční poradce

S homeopatií jsem se setkala v roce 1995 díky svým dětem, kterým mnohokrát pomohla při potížích závažných i méně vážných. Stala se pro mne nejen léčbou první volby, ale i životní filozofií. Více než 10 let pracuji jako asistent lékaře homeopata. Pacienti, a hlavně mé děti a jejich alergie mě přivedly k otázkám zdravé výživy. V roce 2011 jsem ukončila kurz nutričního poradce a můj přístup ke klientům v nutriční poradně je podobný jako v ambulanci lékaře homeopata - každý člověk je jedinečný, každý potřebuje jiný přístup. A stejně jako lékař homeopat učí své pacienty respektovat své tělo, tak se i já snažím ukázat klientům, že každý člověk podvědomě ví, jakou stravu potřebuje. Potřebujeme se jen znovu naučit to, co jsme už zapomněli – naslouchat svému tělu a vážit si ho. 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Moje arnika léčivá pomocnice

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 22.8.2019 11:14

COPYRIGHT © 2010 - 2019 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze