Svět Homeopatie

V horkých srpnových dnech dozrávají mnohé plody ovoce i zeleniny a jedním z nejoblíbenějších je rajské jablíčko, které u nás zdomácnělo již před půl tisíciletím. Do Evropy je přivezl Kolumbus z Jižní Ameriky a od těch dob se u nás pěstuje skoro v každé zahrádce.

Známe je jako zeleninu, která má mnohé léčivé účinky a je celkově prospěšná našemu zdraví. Nejenom děti milují rajčata pro jejich sladkou chuť a červenou barvu. Rozříznuté rajče připomíná tvarem naše srdce se dvěma komorami a jeho konzumace také je pro srdce prospěšná, protože je posiluje. V horkých dnech si dopřáváme ochlazující saláty z čerstvé zeleniny a rajčata s bazalkou v nich mají své čestné místo.

Rajské jablko – lilek rajče

Rajčata patří mezi lilkovité rostliny stejně jako brambory a papriky. Nezralé plody rajčat i zelené brambory obsahují jedovatý solanin, proto se nedoporučuje je konzumovat. Rajčat je mnoho odrůd různých tvarů, barev a velikostí od nejmenších velikosti rybízu a třešní až po obří plody váhy 1 kg. Pocházejí z Jižní Ameriky, kde je v Peru pěstovali indiáni Aztékové již v 5. století před naším letopočtem. Původní rostliny měly žluté plody, proto je Španělé pojmenovali „pomodoro“ – zlaté jablko. V Evropě se původně pěstovala rajčata v Anglii jako okrasná rostlina a až v 18. století se rozšířilo jejich pěstování jako zeleniny zejména ve Středomoří.

Rajčata obsahují: rostlinné bílkoviny, enzymy, aminokyseliny, cukry, pektiny, silice a škrob. Jsou bohatá na rostlinná barviva – zejména lykopen, který dodává rajčatům nádherně červenou barvu. Patří stejně jako lutein do skupiny karotenoidů – účinných antioxidantů, jež chrání buňky těla a doporučují se i jako prevence rakoviny. Tělu prospěšné lykopeny i betakaroteny jsou rozpustné v tucích a uvolňují se zahřátím při tepelném zpracování spolu s olejem (stačí krátce 10 minut nejlépe s panenským olivovým olejem). Betakaroten se za pomoci tuku v těle přeměňuje na vitamín A. To je karotenoid, který potřebujeme pro dobrou imunitu, zdravé oči a pokožku a který nás chrání před rakovinou a nemocemi srdce.

Rajčata obsahují pro oči potřebnou látku lutein (prospívá zejména stárnoucím očím), vitamíny skupiny B, vitamín B3 pro dobrou náladu a kvalitní spánek, biotin pro zdravé vlasy, pokožku a nehty, vitamín C + E, kyselinu listovou, z minerálních látek: vápník, draslík, hořčík, fosfor a soli železa. Dříve se v léčitelství využívaly i rajčatové listy, které ale obsahují jedovaté látky, a proto se mohou doporučit spíše zevně jako obklad, nebo na zálivku pro rostliny v přírodní zahradě, protože odhánějí některé škůdce rostlin a dodávají minerály.

Pro léčení se užívá čerstvých plodů a šťávy z rajských jablíček. V kuchyni se s oblibou používají také rajčata zavařovaná, sušená a nakládaná do oleje a rajské protlaky. Čerstvé plody a rajská šťáva mají silný antibiotický účinek, mají účinek silně močopudný a posilují srdce a chrání před infarktem. Užívají se při nemocech ledvin a močových cest, při onemocnění žlučníku, vysokém tlaku a vyčerpání i v rekonvalescenci. Při pravidelné konzumaci 2x týdně snižují obsah cholesterolu v krvi, zlepšují krvetvorbu, podporují imunitu a činnost jater, pomáhají v prevenci proti nádorovým onemocněním. Osvědčily se zejména v prevenci rakoviny prostaty u mužů, dále plic, žaludku, tlustého střeva, ale i prsou a děložního čípku u žen.

Rajčata chrání a posilují sliznice v celém těle, omlazují buňky a podporují hojení poraněné pokožky, podporují i tvorbu nových vaziv v kloubech. Zvyšují hladinu cukru v krvi, povzbuzují mozek a nervy, zlepšují náladu i spánek, povzbuzují tvorbu hormonů a podporují trávení.

Rajčata se nedoporučují dlouhodobě při revmatických nemocech, dně a artritidě, kde se obecně lilkovité rostliny nedoporučují. (Lze vyzkoušet individuálně alespoň 6 měsíců vynechat lilkovité zeleniny z jídelníčku, jestli dojde ke zlepšení.) Pozor na přehnané odmítání všech lilkovitých rostlin v makrobiotice. Je to zbytečné vyvolávání strachu z jinak zdravých potravin.

Pro zevní užití v kosmetice se užívá také čerstvá šťáva z rajčat do pleťových masek a krémů pro čištění, zjemnění a zkrášlení pleti, pomáhá pleti s akné i povadlé stárnoucí pleti. Rajčata pokožku také zesvětlují a podle nejnovějších výzkumů obsahují i látky, které neutralizují škodlivé účinky ultrafialového záření na pokožku, hodí se proto na zklidnění pleti po slunění.

Rajčata kupujeme pouze v biokvalitě od farmářů nebo získáváme z domácích zdrojů. Kupovaná dovážená rajčata, která se často pěstují bez půdy jen na vodě s chemickými postřiky a sklízejí nezralá, nemají ani chuť, ani výživnou hodnotu a navíc jejich koupí podporujeme kolony kamionů, které tuto zeleninu dovážejí, na dálnicích. Lepší je tedy podporovat malé lokální bio pěstitele a jíst jenom přirozeně vypěstovanou zeleninu.

V zimě se do kuchyně více hodí rajčata sušená naložená v oleji, než dovážené nezralé plody bez chuti. V kuchyni se rajčata dobře kombinují s bylinkami, jako je dobromysl – oregano, bazalka, tymián, rozmarýn, saturejka, česnek a cibule a další.

Pro zdraví duše: „Netvař se kysele jak rajče zelené, červené tvářičky s úsměvem sluší ti víc, i když je venku sebevětší hic. Sladké rajče dává ti svým červeným úsměvem návod pro sladký život.“

Recepty pro zdraví

• Čerstvá šťáva z rajčat pro posílení srdce, ledvin, jater a žlučníku, při vyčerpání v rekonvalescenci a v prevenci nádorových onemocnění: Šťávu z plně vyzrálých domácích či bio plodů pijeme v množství 200–350 ml denně po celou letní sezónu dozrávání rajčat, minimálně 2 měsíce. Šťáva má mírně projímavý účinek a nedoporučuje se dlouhodobě při revmatických nemocech, dně a artritidě, kde se obecně lilkovité rostliny nedoporučují, ale více vadí tepelně upravená jídla z rajčat než syrové plody a šťáva.
• Odvar ze zelené nati rajčat na unavené, uchozené nohy a zlepšení kvality cév: Zelenou nať a listy z domácích rostlin rajčat vložíme do studené vody, povaříme 5 minut a necháme ještě 10 minut vyluhovat. Přecedíme a necháme vychladnout na příjemnou teplotu. Odvar pak nalijeme do lavoru a koupeme v něm nohy po dobu 10 minut. Nakonec s odvarem můžeme zalít pokojové či venkovní rostliny, kterým ještě poslouží jako hnojivo bohaté na minerály. (Odvar nikdy neužíváme vnitřně, obsahuje jedovaté látky.)

Pro děti a maminky

Pro těhotné a kojící maminky a děti jsou čerstvá domácí či bio farmářská rajčata výborným zdrojem vitamínů a minerálů. Obsahují zejména betakaroten, vápník, hořčík a kyselinu listovou. Mohou také pomáhat při těhotenské zácpě a nespavosti. Též na mnohé potíže s pletí a akné zabírá rajčatová omlazovací pleťová maska.

Většina malých dětí miluje nejvíce červenou barvu a rajčata patří mezi dětmi oblíbenou zeleninu. Větší děti si ji dokážou samy snadno vypěstovat ze semínka i v bytě či na balkoně a radovat se pak z vlastní sklizně. Nejmenším dětem do 3 let dáváme raději místo kečupu domácí rajské protlaky. Pozor na levné kupované kečupy, které obvykle obsahují konzervanty a plísně z nekvalitních surovin. Dnes už jsou k dostání kečupy a rajské protlaky v bio kvalitě, nebo si můžeme připravit sami svůj domácí kečup. Všechny děti ho milují a těstoviny s rajčaty či kečupem patří mezi stálé favority. Při zpracování domácích rajčat v kuchyni je raději předem zbavíme tužší nestravitelné slupky – spaříme v horké vodě celé plody 5 minut a pak je snadno oloupeme.

Kdy rajčata pěstovat a sklízet?

Rajčata pěstujeme ze zakoupených sazenic nebo je předpěstujeme ze semínek: už od poloviny února je vyséváme na misku se zeminou na okno a po vzejití přepichujeme jednotlivé rostlinky do kelímků od jogurtů či sadbových květináčků. Ven je přesazujeme až po zmrzlících od půli května s dostatečnou vzdáleností aspoň 50 cm od sebe. Povrch půdy přikryjeme trávou či listím a zem nahrneme do kopečku ke stonku.

V biozahradě je pěstujeme spolu s bazalkou, lichořeřišnicí či afrikány, které odpuzují škůdce rajčat. Pěstovat společně je můžeme také s česnekem, cibulí a fazolemi. Vadí jim společnost brambor a okurek. Dobře se pěstují i bez zahrady podél domu či vyhřáté zdi i na balkoně v kyblících či plastových pytlích. Jako květináče můžeme zrecyklovat i staré plechovky či kanystry a větší obaly od mycích prostředků.

Rajčatům svědčí dobrá kompostová zemina a hojná zálivka odstátou vodou. Zajímavostí je zimní pěstování rajčat v bytě: balkónové rajče v květináči jednoduše sestříhneme po poslední úrodě na 15 cm, přihnojíme a odneseme domů do světlé místnosti na okno s teplotou minimálně 15 °C. Můžeme mít pak rajčátka i na Vánoce.

Rajčata sklízíme v plné zralosti podle doby dozrávání od července do září. Plody, které před zimou nestihnou dozrát, můžeme sklidit zelené a nechat je dojít na okně, nebo celé rostliny vytrhnout s kořeny a zavěsit na půdě hlavou dolů, kde postupně na stonku dozrají. Nadúrodu rajčat si můžeme nasušit na zimu. Menší plody sušíme v celku, větší rozpůlíme či pokrájíme a sušíme v troubě s ventilátorem při teplotě 60 °C nebo v elektrické sušičce. Sušená rajčata můžeme naložit do kvalitního slunečnicového či olivového oleje a osolit a okořenit bylinkami podle chuti.

Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M. D. Staňkové na jejích přednáškách a seminářích.

O bylinkách můžete poslouchat kdekoliv i v mobilu vysílání Magdalény Dobromily a Marie Mojžíšové v pořadu "MaMa Mia" na vlnách internetového rádia.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

• Trnka – trpké povzbuzení

  V září se začátkem školy vídáme houfující se ptactvo, které hlasitě švitoří a hoduje na keřích dozrávajících plodů bezinek, jeřabin a dalších bobulí k posilnění před cestou do jižních zemí. Můžeme se od ptáčků inspirovat a namísto dovozových exotických druhů ovoce nasbírat právě ty naše domácí zdravé druhy bobulovitého divokého ovoce.

  celý článek
• Mango – král ovoce

  Přiznávám, nadšení mé kamarádky, když mi říkala, že musím ochutnat MANGOVÉ LASSI, jsem moc nerozuměla. Nejsem totiž příznivcem tropického ovoce. Vše jsem pochopila minulý týden, kdy jsem tento opravdu rajský nápoj ochutnala. 

  celý článek
• JITROCEL a další bylinky pro první pomoc při poranění v přírodě

  JITROCEL KOPINATÝ je vytrvalá bylina s růžicí štíhlých listů, ze které vyrůstají na stoncích květy v klásku. Příbuzný Jitrocel větší má listy širší a větší a je také léčivý. Oba druhy rostou hojně jako plevel v zahradách i u cest, na loukách a mezích. Plevel nedoceněný, po kterém často šlapeme. Nevidíme ho, dokud si neodřeme na cestě při pádu koleno, a věrný jitrocel „hojílek“, nám nabídne svou chladivou náplast. Kromě hojení ran je jitrocel užitečný jako jeden z prvních jarních bylin, které nám dodají po zimě tolik potřebné minerály a vitamíny. V kuchyni se využívá do polévek, špenátů a mladé křehké listy do salátů spolu s dalšími jarními planými rostlinami.

  celý článek