Svět Homeopatie

V horkých srpnových dnech dozrávají mnohé plody ovoce i zeleniny a jedním z nejoblíbenějších je rajské jablíčko, které u nás zdomácnělo již před půl tisíciletím. Do Evropy je přivezl Kolumbus z Jižní Ameriky a od těch dob se u nás pěstuje skoro v každé zahrádce.

Známe je jako zeleninu, která má mnohé léčivé účinky a je celkově prospěšná našemu zdraví. Nejenom děti milují rajčata pro jejich sladkou chuť a červenou barvu. Rozříznuté rajče připomíná tvarem naše srdce se dvěma komorami a jeho konzumace také je pro srdce prospěšná, protože je posiluje. V horkých dnech si dopřáváme ochlazující saláty z čerstvé zeleniny a rajčata s bazalkou v nich mají své čestné místo.

Rajské jablko – lilek rajče

Rajčata patří mezi lilkovité rostliny stejně jako brambory a papriky. Nezralé plody rajčat i zelené brambory obsahují jedovatý solanin, proto se nedoporučuje je konzumovat. Rajčat je mnoho odrůd různých tvarů, barev a velikostí od nejmenších velikosti rybízu a třešní až po obří plody váhy 1 kg. Pocházejí z Jižní Ameriky, kde je v Peru pěstovali indiáni Aztékové již v 5. století před naším letopočtem. Původní rostliny měly žluté plody, proto je Španělé pojmenovali „pomodoro“ – zlaté jablko. V Evropě se původně pěstovala rajčata v Anglii jako okrasná rostlina a až v 18. století se rozšířilo jejich pěstování jako zeleniny zejména ve Středomoří.

Rajčata obsahují: rostlinné bílkoviny, enzymy, aminokyseliny, cukry, pektiny, silice a škrob. Jsou bohatá na rostlinná barviva – zejména lykopen, který dodává rajčatům nádherně červenou barvu. Patří stejně jako lutein do skupiny karotenoidů – účinných antioxidantů, jež chrání buňky těla a doporučují se i jako prevence rakoviny. Tělu prospěšné lykopeny i betakaroteny jsou rozpustné v tucích a uvolňují se zahřátím při tepelném zpracování spolu s olejem (stačí krátce 10 minut nejlépe s panenským olivovým olejem). Betakaroten se za pomoci tuku v těle přeměňuje na vitamín A. To je karotenoid, který potřebujeme pro dobrou imunitu, zdravé oči a pokožku a který nás chrání před rakovinou a nemocemi srdce.

Rajčata obsahují pro oči potřebnou látku lutein (prospívá zejména stárnoucím očím), vitamíny skupiny B, vitamín B3 pro dobrou náladu a kvalitní spánek, biotin pro zdravé vlasy, pokožku a nehty, vitamín C + E, kyselinu listovou, z minerálních látek: vápník, draslík, hořčík, fosfor a soli železa. Dříve se v léčitelství využívaly i rajčatové listy, které ale obsahují jedovaté látky, a proto se mohou doporučit spíše zevně jako obklad, nebo na zálivku pro rostliny v přírodní zahradě, protože odhánějí některé škůdce rostlin a dodávají minerály.

Pro léčení se užívá čerstvých plodů a šťávy z rajských jablíček. V kuchyni se s oblibou používají také rajčata zavařovaná, sušená a nakládaná do oleje a rajské protlaky. Čerstvé plody a rajská šťáva mají silný antibiotický účinek, mají účinek silně močopudný a posilují srdce a chrání před infarktem. Užívají se při nemocech ledvin a močových cest, při onemocnění žlučníku, vysokém tlaku a vyčerpání i v rekonvalescenci. Při pravidelné konzumaci 2x týdně snižují obsah cholesterolu v krvi, zlepšují krvetvorbu, podporují imunitu a činnost jater, pomáhají v prevenci proti nádorovým onemocněním. Osvědčily se zejména v prevenci rakoviny prostaty u mužů, dále plic, žaludku, tlustého střeva, ale i prsou a děložního čípku u žen.

Rajčata chrání a posilují sliznice v celém těle, omlazují buňky a podporují hojení poraněné pokožky, podporují i tvorbu nových vaziv v kloubech. Zvyšují hladinu cukru v krvi, povzbuzují mozek a nervy, zlepšují náladu i spánek, povzbuzují tvorbu hormonů a podporují trávení.

Rajčata se nedoporučují dlouhodobě při revmatických nemocech, dně a artritidě, kde se obecně lilkovité rostliny nedoporučují. (Lze vyzkoušet individuálně alespoň 6 měsíců vynechat lilkovité zeleniny z jídelníčku, jestli dojde ke zlepšení.) Pozor na přehnané odmítání všech lilkovitých rostlin v makrobiotice. Je to zbytečné vyvolávání strachu z jinak zdravých potravin.

Pro zevní užití v kosmetice se užívá také čerstvá šťáva z rajčat do pleťových masek a krémů pro čištění, zjemnění a zkrášlení pleti, pomáhá pleti s akné i povadlé stárnoucí pleti. Rajčata pokožku také zesvětlují a podle nejnovějších výzkumů obsahují i látky, které neutralizují škodlivé účinky ultrafialového záření na pokožku, hodí se proto na zklidnění pleti po slunění.

Rajčata kupujeme pouze v biokvalitě od farmářů nebo získáváme z domácích zdrojů. Kupovaná dovážená rajčata, která se často pěstují bez půdy jen na vodě s chemickými postřiky a sklízejí nezralá, nemají ani chuť, ani výživnou hodnotu a navíc jejich koupí podporujeme kolony kamionů, které tuto zeleninu dovážejí, na dálnicích. Lepší je tedy podporovat malé lokální bio pěstitele a jíst jenom přirozeně vypěstovanou zeleninu.

V zimě se do kuchyně více hodí rajčata sušená naložená v oleji, než dovážené nezralé plody bez chuti. V kuchyni se rajčata dobře kombinují s bylinkami, jako je dobromysl – oregano, bazalka, tymián, rozmarýn, saturejka, česnek a cibule a další.

Pro zdraví duše: „Netvař se kysele jak rajče zelené, červené tvářičky s úsměvem sluší ti víc, i když je venku sebevětší hic. Sladké rajče dává ti svým červeným úsměvem návod pro sladký život.“

Recepty pro zdraví

• Čerstvá šťáva z rajčat pro posílení srdce, ledvin, jater a žlučníku, při vyčerpání v rekonvalescenci a v prevenci nádorových onemocnění: Šťávu z plně vyzrálých domácích či bio plodů pijeme v množství 200–350 ml denně po celou letní sezónu dozrávání rajčat, minimálně 2 měsíce. Šťáva má mírně projímavý účinek a nedoporučuje se dlouhodobě při revmatických nemocech, dně a artritidě, kde se obecně lilkovité rostliny nedoporučují, ale více vadí tepelně upravená jídla z rajčat než syrové plody a šťáva.
• Odvar ze zelené nati rajčat na unavené, uchozené nohy a zlepšení kvality cév: Zelenou nať a listy z domácích rostlin rajčat vložíme do studené vody, povaříme 5 minut a necháme ještě 10 minut vyluhovat. Přecedíme a necháme vychladnout na příjemnou teplotu. Odvar pak nalijeme do lavoru a koupeme v něm nohy po dobu 10 minut. Nakonec s odvarem můžeme zalít pokojové či venkovní rostliny, kterým ještě poslouží jako hnojivo bohaté na minerály. (Odvar nikdy neužíváme vnitřně, obsahuje jedovaté látky.)

Pro děti a maminky

Pro těhotné a kojící maminky a děti jsou čerstvá domácí či bio farmářská rajčata výborným zdrojem vitamínů a minerálů. Obsahují zejména betakaroten, vápník, hořčík a kyselinu listovou. Mohou také pomáhat při těhotenské zácpě a nespavosti. Též na mnohé potíže s pletí a akné zabírá rajčatová omlazovací pleťová maska.

Většina malých dětí miluje nejvíce červenou barvu a rajčata patří mezi dětmi oblíbenou zeleninu. Větší děti si ji dokážou samy snadno vypěstovat ze semínka i v bytě či na balkoně a radovat se pak z vlastní sklizně. Nejmenším dětem do 3 let dáváme raději místo kečupu domácí rajské protlaky. Pozor na levné kupované kečupy, které obvykle obsahují konzervanty a plísně z nekvalitních surovin. Dnes už jsou k dostání kečupy a rajské protlaky v bio kvalitě, nebo si můžeme připravit sami svůj domácí kečup. Všechny děti ho milují a těstoviny s rajčaty či kečupem patří mezi stálé favority. Při zpracování domácích rajčat v kuchyni je raději předem zbavíme tužší nestravitelné slupky – spaříme v horké vodě celé plody 5 minut a pak je snadno oloupeme.

Kdy rajčata pěstovat a sklízet?

Rajčata pěstujeme ze zakoupených sazenic nebo je předpěstujeme ze semínek: už od poloviny února je vyséváme na misku se zeminou na okno a po vzejití přepichujeme jednotlivé rostlinky do kelímků od jogurtů či sadbových květináčků. Ven je přesazujeme až po zmrzlících od půli května s dostatečnou vzdáleností aspoň 50 cm od sebe. Povrch půdy přikryjeme trávou či listím a zem nahrneme do kopečku ke stonku.

V biozahradě je pěstujeme spolu s bazalkou, lichořeřišnicí či afrikány, které odpuzují škůdce rajčat. Pěstovat společně je můžeme také s česnekem, cibulí a fazolemi. Vadí jim společnost brambor a okurek. Dobře se pěstují i bez zahrady podél domu či vyhřáté zdi i na balkoně v kyblících či plastových pytlích. Jako květináče můžeme zrecyklovat i staré plechovky či kanystry a větší obaly od mycích prostředků.

Rajčatům svědčí dobrá kompostová zemina a hojná zálivka odstátou vodou. Zajímavostí je zimní pěstování rajčat v bytě: balkónové rajče v květináči jednoduše sestříhneme po poslední úrodě na 15 cm, přihnojíme a odneseme domů do světlé místnosti na okno s teplotou minimálně 15 °C. Můžeme mít pak rajčátka i na Vánoce.

Rajčata sklízíme v plné zralosti podle doby dozrávání od července do září. Plody, které před zimou nestihnou dozrát, můžeme sklidit zelené a nechat je dojít na okně, nebo celé rostliny vytrhnout s kořeny a zavěsit na půdě hlavou dolů, kde postupně na stonku dozrají. Nadúrodu rajčat si můžeme nasušit na zimu. Menší plody sušíme v celku, větší rozpůlíme či pokrájíme a sušíme v troubě s ventilátorem při teplotě 60 °C nebo v elektrické sušičce. Sušená rajčata můžeme naložit do kvalitního slunečnicového či olivového oleje a osolit a okořenit bylinkami podle chuti.

Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M. D. Staňkové na jejích přednáškách a seminářích.

O bylinkách můžete poslouchat kdekoliv i v mobilu vysílání Magdalény Dobromily a Marie Mojžíšové v pořadu "MaMa Mia" na vlnách internetového rádia.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

• Trnka – trpké povzbuzení

  V září se začátkem školy vídáme houfující se ptactvo, které hlasitě švitoří a hoduje na keřích dozrávajících plodů bezinek, jeřabin a dalších bobulí k posilnění před cestou do jižních zemí. Můžeme se od ptáčků inspirovat a namísto dovozových exotických druhů ovoce nasbírat právě ty naše domácí zdravé druhy bobulovitého divokého ovoce.

  celý článek
• Česnek medvědí

  S příchodem jara se příroda probouzí ze zimního spánku a otevírá nám své zelené poklady. Mezi nimi můžeme zmínit i česnek medvědí (Allium ursinum). Je to vytrvalá cibulovitá rostlina, která roste v lesích na vlhkých místech, kolem potoků a u nás na Moravě tvoří i obrovské lokality.

  celý článek
• Hřebíčková vánoční vůně do perníku i do bolavého zubu

  Vůni hřebíčku mám od dětství spojenou s vůní maminčina nedělního oběda. Maminka přidávala při vaření rýže do hrnce i cibuli se zapíchanými hřebíčky. Asi pro tuto vzpomínkovou vůni domova je hřebíček mým oblíbeným kořením. Přidávám si ho ráda nejen do rýže a jáhel, ale také do koláčů a vánočních perníčků. Hřebíčková vůně mi také připomíná exotické země a indickou restauraci. Když někoho u nás doma bolí zuby, pomůže jako spolehlivá první pomoc opět hřebíček, který máme v kuchyni vždy po ruce.

  celý článek