Navigace po stránce

Víte, že ...

Sedmikráska (Bellis perenis) byla ve středověku často používanou rostlinou? V mnoha částech Evropy bylo zvykem mísit šťávu ze sedmikrásek s mlékem a dávat ji štěňatům. Psíci pak nerostli a zůstávali jako mazlíčci, které si paničky dávaly na klín. V homepatii je lékem první volby při poranění hlubokých tkání a po velkých chirurgických výkonech (podáváme v ředění 9 CH 3x denně 5 granulí). Je i výtečným lékem starých dělníků zahradníků, které bolí záda v bederní oblasti a také při poškození páteře u profesionálních řidičů (podáváme v ředění 15 CH 2-3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Jak homeopatika ovládla naši rodinu...

Autor: Redakce

Letošní dovolenou trávíme u Lipenského jezera v krásném hotelovém resortu, který nabízí nepřebernou paletu sportovního vyžití. Tedy pro upřesnění… Letos již podruhé trávíme dovolenou v tomto ráji všech sportovních fandů a nadšenců, neboť jsme hyperaktivní rodinka, kde se představou prázdnin strávených pasivně v lehátku na pláži u moře straší děti!  

Ilustrační foto
Zdroj: Václav Nestrašil

Hyperaktivitou jsme však postiženi každý různě. Já jsem se sice vždy považoval za sportovce všeobecně nadaného a zdatného a i své tři syny z prvního manželství jsem od malička vedl ke sportu, čímž chci říci, že veškerý volný čas jsem s nimi trávil na stadionech, ale pak jsem se oženil podruhé a pochopil, že mezi sportovním nadšením a hyperaktivitou je přeci jen rozdíl. Propastný rozdíl…

Má druhá žena je přírodní úkaz, který bychom mohli zařadit mezi ničivé živly, jakými jsou tornádo, lavina nebo vlny tsunami! Vyhlašte soutěž v jízdě na igelitových pytlích po rozvařených špagetách a nejen, že vám okamžitě nabídne pomoc při přípravě a organizaci tohoto střeštěného závodu, ale zaručeně máte i prvního přihlášeného závodníka! Stejně tak včera… V půjčovně sportovních potřeb, kam jsme zamířili se záměrem vybavit naši rodinku koly, koloběžkami a kolečkovými bruslemi pro plánovaný výlet kolem vodní nádrže, moje žena v temném rohu místnosti našla staré zaprášené skákací boty. Kdyby se Edisonova první žárovka rozzářila stejně jako má žena po tomto objevu, tak by tento fenomenální fyzik zřejmě sám sebe přistihl v němém úžasu nad nečekaným objevem!

Oba mé nejstarší syny, kterým je již přes dvacet let a které - při vší skromnosti - mohu směle označit za vrcholové sportovce, okamžitě polit studený pot! Ihned pochopili, co je vzápětí s jejich maceškou čeká a ani se jí nesnažili odporovat. Věděli, že by to bylo zcela zbytečné…

Moje žena vyhlásila závody O zlatého klokana, přičemž pravidla byla velmi jednoduchá… Kdo proskáče vzdálenost mezi první a poslední lampou pouličního osvětlení přilehlého parkoviště na míň pokusů, stává se vítězem s právem vymyslet další neméně neobvyklou sportovní soutěž, které se budeme věnovat hned vzápětí (ty z vás, kteří mě již v této chvíli litují a soucítí se mnou, chci raději hned na začátku uklidnit… Já mám od své ženy po letech bojů a vysvětlování si, co je a co již není normální, udělenu doživotní výjimku, která mi dává imunitu pro všechny aktivity vzešlé z její bujaré fantazie. Přeci jen živím rodinu a táhne mi na padesát…)!

Závod vzbudil u mé ženy neskrývanou dětskou radost a nadšení, zatímco u dalších hotelových hostů, kteří byli na blízku, se ve tvářích mísily výrazy rozpaků, zmatení až zděšení. A to ani netušili, jaké mají štěstí, že tentokrát trávíme prázdniny jako rodinka v kompletní sestavě! Kdyby totiž některý z našich synů či jejich partnerek s námi letos jet nemohl a bylo nás méně, tak by jim má žena rozdala startovní čísla a než by se zmohli na odpověď, plácla by je po zádech, jako že už jsou na řadě a že jim to počítá!

Naštěstí ale vše dobře dopadlo a nikomu se nic nestalo. S velikou úlevou jsem tedy požádal přeživší členy rodiny, aby se chopili kol a koloběžek, že by bylo záhodno již konečně vyrazit na tu plánovanou stezku Frymburk - Lipno. Bohužel jsem si ale včas neuvědomil, že poslední, kdo v našem báječném skokanském zápolení měl skákací boty na nohou, byla má žena! A to byla chyba… Veliká chyba… Příliš pozdě jsem zaslechl, jak se ptá obsluhy v půjčovně na to, jestli už na těchto botách někdo běžel do Lipna a zpátky a tak jsem příliš pozdě vykřikl, ať jí proboha neříkají, že takový tam ještě nikdo nebyl! V té chvíli, kdy se dozvěděla, že by se mohla zapsat do listin rekordů šumavského sportu, vyrazila! Na moje zvolání „Neblázni a vrať se“, jsem již pouze z velké dálky zaslechl „Neboj, vzala jsem si Arniku“! Celý večer nám pak vyprávěla o svém novém skvělém zážitku a zkoušela nás přesvědčit, ať do toho jdeme taky, že nám to bude měřit. Když ale pochopila, že nám ostatním ještě špetka pudu sebezáchovy zůstala, zvolala: „Dobře, tak si pojďte alespoň zahrát bowling“! Unaveni k smrti jsme s její nabídkou souhlasili, neboť jsme věděli, že by nějakou tu aktivitu vymyslela i na pokoji…

Ty z vás, kteří jsou normální a netrpí hyperaktivitou, teď zákonitě musí napadnout myšlenka „A co ráno? Ráno by po takovém energetickém výdaji přeci každý musel být zcela mrtvý!“ Nemusel! Alespoň ne každý… Ráno, když jsem se vzbudil, moje žena již v posteli nebyla. Našel jsem ji v hotelové recepci, kde psala svůj článek do Světa homeopatie. Jak mě uviděla, tak zvolala: „Miláčku, dostala jsem skvělý nápad na program dnešního dopoledne!“ Poté, co jsem zbledl a podlomila se mi kolena, začala cosi horečně hledat ve své kabelce a po chvíli mi s ustaraným výrazem ve tváři podávala tubičku Oscilla se slovy: „Lásko moje, tohle si honem vezmi, to tě postaví na nohy! Vypadáš hrozně!“
Tento článek jsem se nerozhodl napsat proto, abych se politoval, nebo abych se vypsal ze svého trápení! Přes všechno výše uvedené svoji ženu miluji a obávám se, že by nám to mohlo ještě hodně let spolu hezky fungovat. Píši z toho důvodu, že se ráno co ráno zas a znovu probouzím do nového dne schopen plnohodnotného života, což je mi samotnému záhadou! Tedy abyste tomu dobře rozuměli… Moje žena žije s pevnou vírou v léčivé schopnosti homeopatik a asi nemusím příliš vysvětlovat, že my ostatní nemáme šanci tato přírodní léčiva v případě potřeby odmítat. Jenže ono to asi vážně funguje! Přes veškerá varování kamarádů, kteří moji ženu dobře znají, že její životní tempo nemohu dlouhodobě vydržet, já žiju! Opravdu!

A tak budu rád, když si někdo s podobným životním osudem, jaký mám já, tento článek přečte a možná jako poslední zoufalý pokus o záchranu vlastního života homeopatika zkusí! Třeba mu tím zachráním život, kdo ví...

P.S. Pokud jsem na začátku svého vyprávění uvedl, že mě není nutné vzhledem k doživotní amnestii mé ženy litovat, tak teď si o politování řeknu! S moji hyperaktivní ženou jsem totiž přivedl na svět čtvrtého syna a ačkoliv je mi fyzicky velmi podobný, vše ostatní zdědil po mamince! Jeho první slova, která jsem od něho kdy slyšel, zněla: „Tatínku, půjdeš si se mnou zahrát (hokej, tenis, fotbal,…)!!!!

Václav Nestrašil

 

 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Redakce

Autor: Redakce

Informace, které ve Světě homeopatie.cz najdete, jsou garantovány týmem lékařů a dalších odborníků, kteří ve své každodenní praxi praktikují homeopatii.  

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Moje arnika léčivá pomocnice

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 14.7.2020 06:56

COPYRIGHT © 2010 - 2020 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze