Svět Homeopatie

Jaro už je v plném proudu. Vzduch voní fialkami a sluníčko nás prohřívá paprsky tepla. Jarní bylinky už rostou a kvetou a my si z nich můžeme vyrobit spoustu užitečných dobrot. Na jaře ráda sbírám různé zelené natě. Vedle svých specifických obsahových látek mají čerstvé enzymy, vitaminy, minerály a životadárnou energii, která nám vlévá do těla nový elán. 

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.)

Kopřiva obsahuje chlorofyl, kyselinu křemičitou (má močopudný účinek), třísloviny (protikrvácivý účinek), dále množství vitaminů a karotenoidy. Podporuje funkci jater, žlučníku a ledvin a tím čistí organismus a zvyšuje jeho detoxikační funkce. Dále má protizánětlivé, protirevmatické a protivirové účinky a podporuje krvetvorbu. Jak kopřivy můžeme využít v kuchyni, najdete zde: "Kopřivy".

Pampeliška – smetanka lékařská (Taraxacum officinale Wigg.)

Všechny její části mají léčebné účinky (listy, kořen i květ). Obsahuje inulin, látku, která slouží jako zásobní cukr a je vhodná pro diabetiky, dále hořčiny a třísloviny. Podporuje činnost ledvin, močových cest a trávicích orgánů (žaludku, jater a žlučníku). Více inspirace, jak pampelišky využít a udělat zásoby na zimu, najdete zde: "Pampeliška" a "Pampeliškový odvar".

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis L.)

Tato krásná bylinka podle Jana Karafiáta vyroste na místě, kde umřel brouček. Kvete od jara až do podzimu. Díky tomu ji můžeme používat stále čerstvou a sbírat květy i lístky do salátů, bylinkového másla nebo si jen tak posypat chléb či polévku čerstvě nasekanou kvetoucí natí. Sedmikráska obsahuje saponiny, které mají čistící účinky. Recepty na další využití najdete zde: "Sedmikráska".

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.)

Lístky jitrocele sbíráme od jara do podzimu. Listy obsahují slizy, třísloviny, hořčiny a vitamin C. Díky obsahu slizů působí na sliznici dýchacích cest a při nachlazení a zahlenění podporuje odkašlávání. Čerstvě vylisovaná šťáva při lokální aplikaci zmírňuje svědění kůže, štípance od hmyzu a podporuje hojení drobných ran a oděrek.
Recepty na přípravu sirupů a dalších dobrot najdete zde: "Jitrocel a další bylinky pro první pomoc při poranění v přírodě".

Violka vonná (Viola odorata L.)

Vůně a krása fialek neodmyslitelně k jaru patří. Violky potěší nejen naši duši a čichové buňky, ale jsou vhodné i na vnitřní užití. Obsahují saponiny, které mají čistící účinky, a jejich květy můžete používat jako chutnou ozdobu na dezerty, chléb s máslem, nebo můžete uvařit čaj, který má také močopudné účinky. Je vhodné přidávat violku do jídla nebo na čaj k dalším bylinkám. Tip na další využití zde: "Jarní tip pro tvořivé" a "Fialkové putování".

Kostival lékařský (Symphytum officinale L.)

Kostival obsahuje slizové látky, alkaloidy, silice a třísloviny. Právě díky obsahu alkaloidů není vhodný na vnitřní užití kromě menšího množství syrových, nebo ještě lépe tepelně upravených mladých lístků. Listy jsou totiž chlupaté (mají na povrchu trichomy), které mohou ve větším množství mechanicky podráždit sliznici trávicího traktu. Z kostivalu nejvíce využíváme kořen na výrobu tinktury, která má velmi hojivé účinky na podlitiny, modřiny, otoky a bolesti kloubů, vymknuté kotníky, bolavé svaly apod. Recept na výrobu tinktury najdete zde: "Kostival lékařský"

Řebříček obecný (Achillea millefolium L.)

Obsahuje silice, hořčiny, třísloviny a flavonoidy. Na jaře sbíráme mladé lístky do čajů i salátů a v létě kvetoucí nať bez stonků. Kvetoucí nať se používá k léčivým koupelím a obkladům s protizánětlivým a protikrvácivým účinkem. Čaj z nati má hořkou chuť a podporuje tvorbu trávicích šťáv. Další rady najdete zde: "Řebříčkové pozdní léto".

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria L.)

Bršlice je známá jako plevel, který zahrádkáři vyhazují ven. Ale to je škoda. Z obsahových látek jsou nejdůležitější silice – dávají specifickou vůni, hořčiny a třísloviny. Mladé lístky sbíráme od jara nejlépe pro okamžité použití jako zelenou zásypku na polévku, na chléb, do bylinkového másla, na špenát nebo do vaječné omelety. Další použití najdete zde: "Bršlice kozí noha – opomíjený plevel".

Mladé výhonky smrku

Smrk sice nepatří mezi nižší rostliny, ale svými účinky neodmyslitelně k jaru patří. Sbíráme mladé výhonky na konci větviček a připravujeme z nich smrkový sirup, který v zimě poslouží při nachlazení na kašel. Recept najdete zde: "Jak se v létě připravit na zimu?".

Krásné jarní bylinkobraní a slunečné dny přeje vaše Jana Strieglerová

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: PharmDr. Jana StrieglerováFarmaceutka, homeopatka, výživová poradkyně

Od dětství jsem tíhla k přírodě. Jako studentka střední zdravotnické školy jsem si v nemocnici často kladla otázku, jak je možné, že někteří lidé jsou nemocní a jiní zase zdraví. Brzy jsem si uvědomila, že každý je za svůj život a své zdraví zodpovědný. Že jsme prostě takoví, jaký život žijeme, jak jíme, myslíme, jak se hýbeme. Později, jako studentka farmaceutické fakulty jsem dospěla k názoru, že nechci jít cestou chemie a synteticky vyráběných látek. Jsem tedy na cestě přírodního způsobu života, zdravého stravování a přírodní léčby a velmi vděčím náhodě, která mě přivedla k homeopatii. Díky homeopatii je život můj i mojí rodiny mnohem pestřejší, protože když jsme zdraví, můžeme si ho daleko více užívat. Touha po rozšiřování si obzorů přírodní léčby mě dovedla ke studiu výživy. Ráda své zkušenosti s homeopatií předávám dál a homeopatika používám v lékárně i ve své praxi výživového poradce.

• Kdoulování v listopadu

  Na zahradách i v parcích se i začátkem listopadu ještě dá sklízet poslední ovoce podobné hruškám – krásně žluté kdoule, které narozdíl od hrušek v syrovém stavu nejsou dobré k jídlu (proto také vydrží tak dlouho na stromech...). Je z nich však výborný chutný i zdravý džem či sladký mlsek – kdoulový sýr...

  celý článek
• Hurá na šípky! Ať je máte, až se zima a rýma zeptá…

  Se začátkem školy nám maminkám přibude starostí, co všechno dětem nachystat aby jim nic nescházelo. Stejně jako se v rodině připravujeme na školní povinnosti, můžeme připravovat svou imunitu i našich dětí na zimní období už v září.

  celý článek
• Řepík lékařský – král všech bylin

  Pozdní léto přeje výletům do přírody a na rozkvetlých loukách a mezích můžete najít i žluté drobné kvítky řepíku lékařského. Patří mezi nejstarší léčivky, používal se už ve starém Řecku i u nás u starých Slovanů jako protizánětlivá i jedlá bylina. Také sloužil k odhánění zlých duchů a vložen pod polštář prý přivolával spánek. 

  celý článek