Navigace po stránce

Víte, že ...

Víte, že Agaricus muscarius je muchomůrka červená? Je to tzv. létací houba šamanů, přidávala se do piva nebo jiných povzbuzujících nápojů, intoxikace je podobná požití alkoholu. V homeopatickém ředění je to lék na tikové projevy v obličeji, neuralgie trojklanného nervu a výborný lék na omrzliny, kdy má pacient pocity brnění a mravenčení (podáváme v ředění 9 C 3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Petržel pro radostný krevní oběh

Autor: Magdaléna Dobromila Staňková

V červenci je nejvíce ohroženým systémem v těle krevní oběh. Naše krev může radostně kolovat jako horská bystřina, nebo se zpomalit, když se radosti jaksi nedostává… Potíže krevního oběhu se mohou projevit změnou tepu a srdečního rytmu, pocitem ztěžknutí končetin a mravenčením v rukou i nohou.

Ilustrační foto
Zdroj: Magdalena Dobromila Staňková

Podle Patakyových je na fyzické úrovni hlavní příčinou zablokovaná krční páteř, protože je to nejužší místo v těle, kudy protékají tělní tekutiny. Pomůže zde reflexní terapie – každé ráno si kroutíme palcem u pravé nohy tak dlouho, dokud to nepůjde hladce – uvolněný pravý palec na noze = uvolněná krční páteř. Dále pomáhají masáže, plavání a pravidelná cvičení pro uvolnění krční páteře. Dlouhé vysedávání u počítače či v autě při řízení naopak škodí. Krevnímu oběhu můžeme pomoci i bylinkami a homeopatií, ale bez fyzického uvolnění krční páteře tato pomoc nestačí. Pomocnou bylinou, známou více jako kuchyňské koření, a přesto velmi léčivou, je obyčejná petržel, dostupná každému. O jejím úžasném působení vypovídá i lidový název „bylina chránící a oživující“.

Petržel zahradní

Petržel zahradní je dvouletá a zimovzdorná aromatická bylina pocházející ze Středomoří. Tato hojně rozšířená zelenina je pěstovaná v mnoha odrůdách po celém světě. Petržel kadeřavá (Petroselinum crispum) pěstovaná jen pro nať, petržel obecná naťová (P. vulgare) a kořenová (P. radicosum) pěstovaná pro silný bílý kořen. Staří Řekové jí zdobili hrobky, vplétali ji do věnců vítězů a krmili s ní koně. Římané ji běžně jedli a dávali gladiátorům před bojem pro zvětšení svalů. Používali ji také k přehlušení pachů. Kdysi se věřilo, že petržel může úspěšně pěstovat jen těhotná žena, a zasít se měla na Velký pátek velikonoční. Kdo prý petržel přesadí, přivolá na domácnost neštěstí. Tato v kuchyni velmi oblíbená bylinka je dobrým lékem a kosmetickým pomocníkem pro krásnou pleť a neměla by chybět v žádné bylinkové zahrádce ani v žádném zdravém jídle.

K léčení se používá především kořen a nať, v aromaterapii také vonný olej lisovaný ze semen. Plody obsahují silici, flavonoidy, glykosid apiin, olej, proteiny a nebezpečný apiol. Apiol může při předávkování způsobit překrvení dělohy, vyvolat potrat, návaly krve do hlavy, opojení a poškodit játra, ledviny i srdce. Semínka proto k léčbě raději neužíváme, protože mají z celé rostliny největší obsah apiolu a silice. Kořeny mají podobné složení, minimální množství apiolu a listy obsahují navíc organické kyseliny.

Kořeny a nať jsou bohaté na vitamín C, hořčík, vápník a železo. Působí močopudně a podporují trávení. Petržel jako lék se nemá užívat v těhotenství, při kojení a při nemocech ledvin jen na doporučení lékaře. Může zvýšit citlivost na sluneční záření. V aromaterapii se používá éterický olej z petrželových semen při emocionální labilitě, depresích, migrénách a neuralgiích, při zažívacích potížích, nechutenství a průjmu, zánětu močových cest, močových kaméncích, při opožděné menstruaci jako masážní olej na podbřišek. Celkově zlepšuje prokrvení a působí jako afrodisiakum pro ženy, zevně se užívá také na suchou pokožku, pihy, pigmentové skvrny a do přípravků proti vším ve vlasech. Nesmí se však užívat v těhotenství a při kojení.

Recepty pro zdraví

  • Čerstvá petrželová šťáva při očních nemocech, nemocech štítné žlázy a k vyvolání menstruace: V odšťavovači nebo mlýnku získáme šťávu z čerstvé petrželové nati a můžeme ji zkombinovat se šťávou z mrkve či červené řepy. Denní dávka by neměla překročit 40 g. Pijeme mezi jídly, ne však v těhotenství.
  • Petrželová čistící pleťová maska pro mastnou problematickou pleť s akné: 1 svazek zelené petrželové nati opereme, pokrájíme a rozmixujeme na kaši. Pak do nádoby mixéru přidáme ještě 2 lžíce kvalitního jablečného octa a nakonec 3 lžíce plnotučného bílého jogurtu. Mixujeme tak dlouho, až se vytvoří krémovitá hmota. Před použitím ji necháme nejprve vychladit v chladničce. Pak naneseme na obličej a necháme vleže působit 10–15 minut a opláchneme studenou vodou. Pleť se krásně vyčistí a zklidní. Krém lze uchovávat v chladničce nejdéle 24 hodin, proto ho nepřipravujeme větší množství najednou.
  • Petrželový odvar pro zdravé vlasy: Pokud nám v kuchyni zbydou stonky petržele, nebo máme na zahrádce přerostlou a vykvetlou petržel, můžeme ji použít k 5minutovému odvaru na oplachování vlasů proti lupům a proti vším ve vlasech. Odvar scedíme a použijeme vychlazený s přidáním 1 lžíce jablečného octa.

Pro zdraví duše

Čerstvá zeleň petrželky nám předá svěžest a vitalitu a očistí naši krev i duši. Tak jako petrželka buď svěží po celý rok a rozdávej ostatním svou lásku jak vitamíny.

Pro maminky a děti

V těhotenství a při kojení se nemá petržel užívat vnitřně jako lék, k jídlu ne více než 1 lžíce nati denně. Petržel působí na hladké svalstvo dělohy, střev a močového měchýře a upravuje menstruační cyklus. Neměla by se užívat ani po porodu a potratech, může vyvolat děložní krvácení. Působí také jako afrodisiakum, čím je mužům celer, tím je ženám petržel. I v těhotenství a při kojení ji můžeme užívat zevně pro omývání pleti a vlasů – dodá jim lesk a pružnost.

Kořenový skřítek Peťan je naším velkým pomocníkem v kuchyni a děti učí odmalička přikusovat zelenou petrželku ke každému jídlu. (Více o skřítkovi najdete v mojí knize o bylinkách.) Školákům zelená petrželka vylepší svými vitamíny každou chlebovou svačinu a dodá potřebné železo pro zdravou krev a vitalitu. Nepřeháníme to však s množstvím, nedáváme dětem více než 1 lžičku nati denně. Petržel patří do čeledi miříkovitých okoličnatých rostlin jako pastinák, mrkev, libeček, kmín, koriandr, fenykl, anýz a jiné plané druhy, které mohou být jedovaté, jako je například tetlucha kozí pysk. Děti upozorníme na nebezpečí záměny, aby netrhaly v přírodě žádné podobné byliny a nejedly je a ani jejich semena. Všechny tyto rostliny a koření sklízíme pouze z pěstovaných rostlin, nikoliv ze sběru z volné přírody.

Jak pěstovat petržel

Semínka petržele vyséváme brzy na jaře od března. Trvá jim několik týdnů, než vzejdou. Potřebují dostatečnou vlhkost a půdu bohatou na živiny. Výhodné jsou výsevné pásky, tj. zakoupená semínka nalepená na pásce v ideálních rozestupech, zahrabou se do záhonku a nemusí se pak už jednotit. Petržele pro sklizeň nati vyséváme každoročně buď ve formě hladkolisté, nebo kadeřavé, jsou dvouleté a druhým rokem vyhánějí do květu a tvoří semena. Pro získání vlastního osiva ořežeme lodyhy se semeny dříve, než semena začnou sama vypadávat na záhon, a necháme je dosušit v papírovém sáčku, do kterého pak vypadají.

Vykvetlé lodyhy lze použít do zeleninových vývarů nebo na omývání pleti a vlasů. Nať sbíráme celoročně i v zimě. Můžeme si ji na zimu také zamrazit nasekanou do ledových kostek a pak použít rovnou do polévky. Na okně lze nať pěstovat dobře i v květináči s rašelinou nebo z odříznutého vršku kořenové petržele namočeného na talířku ve vodě. Kořenovou petržel sklízíme na podzim před příchodem mrazů. Můžeme ji stejně jako mrkev uskladnit na zimu na chladném místě v „krechtu“ – kyblíku s pískem, který občas navlhčíme, aby kořeny nevyschly. (Kdyby vám kořeny z krechtu samy zmizely, byli to asi skřítci Peťani...)

Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M. D. Staňkové na jejích přednáškách a seminářích.
Nově o bylinkách můžete poslouchat kdekoliv i v mobilu vysílání Magdalény Dobromily a Marie Mojžíšové v pořadu „Ma Ma Mia“ na vlnách internetového rádia.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Magdaléna Dobromila Staňková

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Moje arnika léčivá pomocnice

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 6.6.2020 19:15

COPYRIGHT © 2010 - 2020 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze