Svět Homeopatie

V květnu je nejaktivnějším orgánem těla srdce, které je sídlem radosti a lásky, ovlivňuje naši schopnost inteligence a intuice. Se srdcem souvisí také stav tenkého střeva, řeči, cév a pleti. Srdce jako každý sval potřebuje pro svoji práci dostatek výživných látek, hlavně hořčíku (zelené byliny a zelenina, semínka a ořechy), dostatek kyslíku (cvičení a pohyb venku) a volnou krční a hrudní páteř. K uvolnění krční páteře pomáhají masáže, reflexní terapie a cvičení jógy. Podle Patakyových nám srdce může onemocnět, pokud se necháme řídit pouze hlavou a rozumem a potlačíme cit. Láska je pak nahrazována strachem jako světlo stínem. 

Vědomě přeměňujme strach na lásku. Třikrát si zopakujme: „Strach přeměňuji na lásku.“

Z potravin nám v tomto období prospívají: jídla spíše hořká a ochlazující, sezónní čerstvá zelenina a ovoce, saláty, rajčata – jež mají tvar srdce, bílá masa a ryby, vejce, mandle, pšeničné klíčky, semínka slunečnic a dýní, kakao, lehká studená nebo krátce tepelně upravená jídla (v páře), kysané mléčné výrobky – jogurty, podmáslí, tvaroh atd., z obilovin rýže, jáhly, kukuřice a amarant.

Z bylin našemu srdci prospívají: růže, levandule, kontryhel, meduňka, máta, maliník, jahodník, lípa, česnek, černý bez a černý rybíz, kozlík, hloh obecný, nápoje z bylin zastudena a čerstvé bylinné a ovocné i zeleninové šťávy – okurka, netřesk.

Z éterických olejů: levandule, růže, máta, neroli, jasmín, ylang ylang, rozmarýn a pelargonie.

Srdečník obecný

Srdečník zvaný také buřina srdečník je trvalka z čeledi hluchavkovitých a pochází z Asie. Již ve středověku se pěstovala v klášterních zahradách s proslulostí, že není lepší byliny k rozptýlení melancholického srdce. Příbuzný srdečník sibiřský se používá v čínské medicíně na ženské potíže. Roste jako běžný plevel u cest, v příkopech a na suchých mezích, může dorůst až metrové výšky. Má zubaté a chlupaté lístky a růžové drobné kvítky. Bylina příliš nevoní a má nahořklou chuť. Hořké byliny prospívají nejenom našim játrům, ale i srdci.

Srdečník obsahuje kromě hořčin také hojivé třísloviny, glykosidy, saponiny, flavonoidy, alkaloidy stachydrin a leocardin, antokyany, křemičitany a organické kyseliny – citrónovou, jablečnou, vinnou i mléčnou – a malé množství vonné silice. Uklidňující působení srdečníku je prý až 4x silnější než kozlíku, proto se hodí pro ty, kdo nesnášejí kozlík a trpí vznětlivostí a nervozitou. Srdečník by neměli bez konzultace s lékařem užívat pacienti, kteří pravidelně užívají léky na srdce, a lidé s horší srážlivostí krve. Srdečník výrazně tlumí tachykardii – zrychlení srdečního rytmu – a celkově zklidňuje srdce. Příznivě upravuje srdeční tlak, uvolňuje napětí i křeče, posiluje i dělohu u žen. Hořčiny srdečníku zlepšují trávení, působí proti nadýmání a také močopudně. Hodí se i pro léčbu starších lidí. U žen v přechodu pomáhá při potížích s návaly horka.

Podává se formou čaje (2−4 šálky denně) nebo tinktury (max. 3x denně 10−15 kapek do čaje). Účinek tinktury ze srdečníku podpoříme také smícháním s tinkturou z eleuterokoku v poměru 1 : 2 pro celkové posílení imunity. Některé tinktury se rovněž užívají v homeopatickém naředění D3 podle postupu Jiřího Janči, kdy jsou bezpečnější a zároveň účinnější a mohou je užívat po konzultaci s homeopatem i těhotné ženy.

Pro maminky a děti

Srdečník není vhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. Pro ně je lepší pít na uklidnění meduňkový čaj. Zejména v období hormonálních změn u žen nejen v přechodu, ale i v pubertě či po porodu mohou ženy pociťovat bolest u srdce i přes to, že vyšetření u lékaře je v pořádku. Srdečník pomáhá i při těchto příznacích: nepravidelný tep, zrychlený tlukot srdce a neurčité bolesti a pocity úzkosti v hrudi spojené s pocením. Tyto pocity mohou být způsobené také nadměrným strachem o děti a nervozitou, či úzkostí ze ztráty blízké osoby, ale i ztráty vztahu po rozvodu, ztráty zaměstnání či smyslu života při odchodu dospělých dětí z domova.

Podobné příznaky – zrychlený srdeční tep, pocení a nervozitu – může mít také onemocnění štítnou žlázou (její nadměrná funkce), kdy je třeba lékařské vyšetření a pak pomůže srdečník v kombinaci s karbincem evropským. Pro děti může být zajímavý pokus s přípravou zeleného barviva k barvení vlny, pro maminky neméně zajímavý pokus s omýváním obličeje srdečníkovým čajem k omlazení pleti.

Recepty pro zdraví

• Koupel ze srdečníku proti napětí a vnitřnímu neklidu: Smícháme stejným dílem nať srdečníku, meduňky a květy levandule, připravíme si čaj z 1 hrsti této směsi do 1 litru vody, louhujeme 10 minut, scedíme a přidáme do vany do vody do koupele. Teplota vody by neměla přesáhnout 40 °C a doba koupele 20 minut.
• Čaj ze srdečníku pro posílení srdce u žen v přechodu: Smícháme stejným dílem srdečník nať + list a květ hlohu + nať meduňky, 1 lžičku směsi sušených bylin přelijeme 1 hrnkem vroucí vody a louhujeme 5 minut, pijeme 2–3x denně podle potřeby, při nespavosti nejlépe před spaním.

Pro zdraví duše

Přílišná přísnost mužů jejich srdci ani jejich okolí neprospívá. Pro ženu zase není nejlepší cestou obětovat své zdraví rodině a dětem. „Ženo starostlivá, nečekej od druhých pochvaly za svou nekonečnou péči a nenech své srdce svírat strachem a nejistotou, ale vírou ve spravedlnost a radostným vděkem ho zalévej.“

Jak pěstovat a sbírat srdečník?

Srdečník roste v přírodě podobně jako kopřiva, ale je vzácnější. V zahradě lze pěstovat ze semínek nebo zakoupit sazenice. Na půdu je nenáročný a vyhovuje mu osluněné stanoviště. V přírodě sbíráme nať v době květu od června do září. Pro léčení sbíráme kvetoucí nať nejlépe mezi 14−16 hodinou v rukavicích, protože rostlina dosti píchá. Sušíme na dobře větraném místě ve stínu.

Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M. D. Staňkové na jejích přednáškách a seminářích. www.bylinkypromaminky.blogspot.cz
Více o cvičení pánevního dna s Ivetou Kučerovou ve spolupráci s M. D. Staňkovou na webu: www.zivaradost.cz
Společný víkend se cvičením a bylinkami pro ženy plánujeme na 10. 6. − 11. 6. 2017. 

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

• Kdoulování v listopadu

  Na zahradách i v parcích se i začátkem listopadu ještě dá sklízet poslední ovoce podobné hruškám – krásně žluté kdoule, které narozdíl od hrušek v syrovém stavu nejsou dobré k jídlu (proto také vydrží tak dlouho na stromech...). Je z nich však výborný chutný i zdravý džem či sladký mlsek – kdoulový sýr...

  celý článek
• Jetel – síla v jemnosti

  V letních kvetoucích loukách má své čestné místo bylinka z nejskromnějších a přesto účinných léčivých rostlin. Jetele růžových a červených odstínů jsou účinnou ženskou bylinou i výživnou zeleninou a oblíbenou krmí pro býložravá zvířata. Bílé plazivé jetele rostou rády i v sekaných trávnících a jsou dobrou pastvou pro včely.

  celý článek
• Šalvěj

  Zvláštně vonící, trochu chlupatá, tvrdošíjná bylinka, která se nedá zastrašit ani mrazíkem. Už ve starověku ji považovali za posvátnou bylinu s takovou sílou, že „dokáže vysušit i vodu v potoce, dokonce i vodnaté břicho“.

  celý článek