Svět Homeopatie

Zvláštně vonící, trochu chlupatá, tvrdošíjná bylinka, která se nedá zastrašit ani mrazíkem. Už ve starověku ji považovali za posvátnou bylinu s takovou sílou, že „dokáže vysušit i vodu v potoce, dokonce i vodnaté břicho“.

Starověcí Řekové a Římané používali šalvěj (stejně jako rozmarýn) ke konzervaci masa, ale později se začala hojně používat i k léčebným účelům. Například Plinius ji doporučoval jako prostředek proti uštknutí hada, při epilepsii, proti střevním parazitům, bolestem v oblasti hrudníku i při menstruačních potížích. Řecký lékař Dioskorides považoval šalvěj za bylinu, která je močopudná a harmonizuje menstruaci. Listy používal jako obklad na rány.

Největší pocty se však šalvěj dočkala ve středověku, kdy si jí vážili jako kouzelné byliny zprostředkující lásku a náklonnost. Arabští lékaři tvrdili, že si člověk pomocí šalvěje může prodloužit život – až k nesmrtelnosti. S nesmrtelností se šalvěj spojovala i později. Po křížových výpravách se na lékařských školách v Itálii přednášela také věta: „Proč by umíral člověk, v jehož zahradě roste šalvěj?“ A tato myšlenka přežila v anglickém rčení: „Kdo chce navěky žít, májovou šalvěj musí jíst.“

Francouzi šalvěj označovali jako „toute bonne“ – „celá dobrá“. Císař Karel Veliký dokonce nařídil pěstování šalvěje v královské bylinkové zahradě. Kolem roku 1000 se šalvěj začala používat i k léčbě nemocí močového ústrojí. Svatá Hildegarda z Bingenu doporučovala šalvěj užívat při bolestech hlavy a poruchách trávení. V 16. století holandští cestovatelé vyvezli tuto bylinku do Číny, kde ji čínští lékaři podávali v případě nespavosti a na různé psychické potíže.

Ve výčtu úspěšného „tažení“ šalvěje do světa bychom mohli pokračovat, ale nyní zaměřme pozornost na její přínos pro nás. Účinky této bylinky využijeme i teď – v době nachlazení a chřipky.

Šalvěj obsahuje silice thujon, saliol a cineol, třísloviny, flavonoidy, hořčiny, estrogenní hormony, množství vitaminů A, B, C, E, K a J, zinek, fosfor, vápník, draslík, sodík, hořčík měď, selen a železo. Tyto látky působí protizánětlivě a protibakteriálně. Bylináři doporučují užívání této byliny ke zvýšení obranyschopnosti organismu i k posílení nervové soustavy.

Zdravé tipy:

• ČAJ - vychlazený čaj působí potopudně, působí na žlučník, proti cukrovce a harmonizuje trávení. Příprava je jednoduchá: 2 lžičky bylinky zalijeme čtvrt litrem vody, necháme 10 minut louhovat a přecedíme. Tento čaj je vhodné podávat i při klimakterických potížích – návalech, bušení srdce nebo pocení.
• KLOKTADLO - účinek šalvějového nálevu jako kloktadla je obecně známý. Připravuje se podobně jako čaj, ale koncentrovanější.
• CHŘIPKA - PREVENCE - při chřipkových epidemiích se jako prevence doporučuje natírání těla 2x denně šalvějovým octem: Do jablečného octa naložíme šalvějové listy tak, aby byly zcela ponořeny. Macerujeme na slunci asi 3 týdny. Poté scedíme.
• BOLEST UŠÍ - rodiče malých dětí uvítají pomoc šalvějové tinktury, kterou lze mimo jiné využít i při bolestech uší. Do lahve nasypeme nasekané šalvějové listy, zalijeme alkoholem a necháme louhovat 2 týdny. Procedíme a uchováváme v chladu a temnu. Při bolesti ucha namočíme kousek gázy do tinktury a vložíme do bolavého ucha.
• PÉČE O CHRUP - dezinfekční účinky šalvěje oceníme i v péči o chrup. K výrobě domácí ústní vody bude stačit, když 20 g sušené šalvěje, kus sekané skořice a 20 kusů hřebíčku zalijeme 1 dl vroucí destilované vody a necháme přes noc stát. Poté scedíme a přidáme 250 ml vodky.

TIP: Do slavnostního menu se v naší rodině dostaly smažené šalvějové listy. Je to zajímavá náhrada chipsů. Na tenké vrstvě kvalitního oleje osmažíme po jednom šalvějové lístky z obou stran, poté je trochu osušíme ubrouskem a v misce je můžeme jemně posolit.

ZAJÍMAVOST: I laboratorními výzkumy bylo dokázáno, že šalvěj má široké antimikrobiální účinky – antibakteriální, antimykotické, antivirotické…

Pozor, šalvěj neužívejte v těhotenství a terapeuticky nepodávejte dětem do dvou let. Malým dětem a starším lidem podávejte v slabších koncentracích. Šalvěj neužívejte dlouhodobě a dodržujte předepsané dávkování.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Mgr. Andrea Dovalovákoordinátor sociálních sítí, autorka článků, učitelka

Andrea je "duší" sociálních sítí Světa homeopatie. Jejich prostřednictvím je s Vámi každý den. Sdílí na nich vše, co se děje ve Světě homeopatie, ale i v dalších oblastech zdravého životního stylu. Naše čtenáře velmi inspiruje. Nejvíce čerpá ze svých životních zkušeností. Andrea je učitelkou (velmi kreativní), svou pozornost už několik let věnuje téměř výlučně svým čtyřem dětem. Zajímá ji zdravé stravování, sama vymýšlí originální recepty, kombinuje suroviny zdánlivě neslučitelné a vytváří z nich neuvěřitelné dobroty. O mnohé z nich se s Vámi ráda podělí. Má ráda ekologii, soběstačnost a nezávislost, miluje hudbu a přírodní tanec. Věnuje se různým výtvarným technikám.

"Díky svým dětem jsem se naučila zaměřit se více na to, jaké léky nám nabízí příroda. Už několik let v naší rodině používáme preventivně i léčebně bylinky, homeopatii, aromaterapii..."

 

• Hroznové víno

  Oblíbené, křupavé, šťavnaté „kuličky“, zajímavě pověšené ve střapcích… Když se zeptáte pěstitelů hroznů na primární účel a snad i záměr Stvořitele, proč jsou hrozny na světě, odpověď bude jednoznačná – přece kvůli výrobě vína! My se ale zaměříme na přínos hroznového vína pro naše zdraví v jeho nejpřirozenější formě. Jako každé ovoce obsahuje značné množství vody, minerály, vitamíny a cukr. Nezanedbatelný je i obsah antioxidantů. 

  celý článek
• Spirála pro radost i zdraví

   Volné chvíle trávíme na podzim v zahrádkách spíše sběrem plodů a úklidem. Připravujeme ji na zimní odpočinek a „čekání“. Abychom byli na jaře připraveni, využijme čas, pokud nám příroda dopřeje alespoň jeden dva dny bez deště, na přípravu pěkného, uceleného a přehledného prostoru na pěstování bylinek. Je příjemné mít bylinky po ruce po celou sezónu. Používat je do vaření a v případě potřeby i k léčbě. Utrhnout několik lístků tymiánu nebo majoránky, nabídnout je „zarýmovanému“ dítěti a vědět, že takto rýma dřív „uteče“.

  celý článek
• Máta

  Kdo by neznal vůni máty! Čerstvá, chladivá, osvěžující… Tuto bylinku využívali už před 3000 lety staří Číňané ve formě oleje, Egypťané ji využívali jako koření. V Římě rozdrcenou mátu míchali s medem k osvěžení dechu (zejména po alkoholových orgiích). Ve starověkém Řecku si ženy připravovaly mátovou mast a natíraly ji na ztuhlá ramena a bolavé nohy. Sypala se také na místa odpočinku a pokoje – jako harmonizační bylinka.

  celý článek