Navigace po stránce

Víte, že ...

Sedmikráska (Bellis perenis) byla ve středověku často používanou rostlinou? V mnoha částech Evropy bylo zvykem mísit šťávu ze sedmikrásek s mlékem a dávat ji štěňatům. Psíci pak nerostli a zůstávali jako mazlíčci, které si paničky dávaly na klín. V homepatii je lékem první volby při poranění hlubokých tkání a po velkých chirurgických výkonech (podáváme v ředění 9 CH 3x denně 5 granulí). Je i výtečným lékem starých dělníků zahradníků, které bolí záda v bederní oblasti a také při poškození páteře u profesionálních řidičů (podáváme v ředění 15 CH 2-3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Bolesti bříška po mléčné kaši...

Autor: Ing. Ludmila Pszczolková

Bolesti bříška jsou častým problémem dětí i maminek. Mohou mít celou řadu příčit, od dietní chyby přes anatomickou anomálii až po psychickou zátěž. Bolesti po mléčné kaši logicky spadají do skupiny dietních příčin. I zde ale můžeme uvažovat o několika variantách.

Ilustrační foto
Zdroj: Lída Kindlová

Jednak to může být reakce na mléčný cukr, což je příčina poměrně častá, i když spíše u větších dětí. Mléčný cukr (neboli laktóza) je ve střevě rozložen enzymem na jednoduché cukry, které se pak dostávají do krve. Produkce tohoto enzymu (laktázy) je nejvyšší u dětí do 2 let věku, pak ale rapidně klesá – přestávají z nás být aktivní savci☺. V ČR, a obecně v Evropě, se uvádí asi 20% výskyt intolerance laktózy v dospělosti, což je poměrně málo ve srovnání s některými jinými lidskými rasami – např. u Číňanů je to 90% a u Indiánů téměř 100%. Není-li laktóza ve střevě dostatečně strávená, dochází ke dráždění tlustého střeva, vzniká nadýmání, kolika, průjem, zvracení, apod. Ekzémy jsou v tomto případě spíše méně časté. Řešením je vysazení čerstvého mléka. Zakysané mléčné výrobky obsahují laktózy méně, protože ta je potravou pro mléčné bakterie, proto jsou např. jogurty nebo tvarohy řešením v případě, že alergie na laktózu není velká. Pokud se jedná opravdu o intoleranci, jsou vhodné speciálně upravené mléčné výrobky s 0% laktózy.

Alergie na bílkovinu kravského mléka nebývá ve většině případů provázená bolestmi břicha. Nejčastějšími projevy jsou kožní a slizniční potíže. Pokud se bolesti břicha po nasazení mléčné kaše objeví, je eliminační dieta jednoznačně dobrou volbou. Zpočátku doporučuji vysadit všechny mléčné výrobky alespoň na 14 dní. Bolesti břicha by měly rychle ustoupit. Po 14 dnech můžete zkusit opětovně podat mléčnou kaši, reakce by se měla dostavit poměrně rychle, některé děti reagují do hodiny, někdy se bolesti objeví s odstupem několika hodin. Po vysazení mléka a jeho opětovném podání je vhodné použít kaši bezlepkovou (nejlépe rýžovou), protože i lepek může způsobovat bolesti bříška, průjem či nadýmání.

Nemá-li dítě po bezlepkové mléčné kaši problémy, může mít potíže s trávením lepku. Nemusí to být přímo celiakie, ale „jen“ alergie na lepek, kterou lze postupem času a vhodnou úpravou stravy upravit (celiakie je celoživotní nesnášenlivost lepku). Velmi často jsou alergie na lepek, laktózu nebo bílkovinu kravského mléka (BKM) provázané. Předpokládejme například, že má dítě alergii na BKM. Může trvat několik týdnů, než se projeví první potíže a nemusí být vůbec trávicí – suchá pokožka, svědivé pupínky, zahlenění, pokašlávání. Imunitní systém je ale přetížený a tak začne citlivě reagovat i na potraviny, které mu dříve nevadily – např. na lepek, brambory, jablka. Pro úplnou úzdravu je nutné vysadit všechny alergizující potraviny. Pak je velká šance, že se většina potravin do jídelníčku časem vrátí.

Má-li tedy Vaše dítě po mléčné kaši bolesti bříška, vysaďte minimálně na 14 dní veškeré mléčné výrobky i lepek. Pak vyzkoušejte zařazovat postupně znovu jednotlivé „podezřelé“ potraviny – zakysaný mléčný výrobek (jogurt, tvaroh), pšeničnou kaši, mléko. Nezapomeňte ale na to, že reakce na alergen v potravinách může být okamžitá (otok úst, očí, svědění patra, kůže kolem očí, apod.), ale i pozdní – potíže se spánkem, neklid, bolesti bříška, nadýmání, průjem, kožní obtíže.

Pro starostlivé maminky mám dobrou zprávu – děti mohou být zdravé a šťastné i bez mléka, rohlíků či mléčné kaše.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Ing. Ludmila Pszczolková

Autor: Ing. Ludmila Pszczolkovánutriční poradce

S homeopatií jsem se setkala v roce 1995 díky svým dětem, kterým mnohokrát pomohla při potížích závažných i méně vážných. Stala se pro mne nejen léčbou první volby, ale i životní filozofií. Více než 10 let pracuji jako asistent lékaře homeopata. Pacienti, a hlavně mé děti a jejich alergie mě přivedly k otázkám zdravé výživy. V roce 2011 jsem ukončila kurz nutričního poradce a můj přístup ke klientům v nutriční poradně je podobný jako v ambulanci lékaře homeopata - každý člověk je jedinečný, každý potřebuje jiný přístup. A stejně jako lékař homeopat učí své pacienty respektovat své tělo, tak se i já snažím ukázat klientům, že každý člověk podvědomě ví, jakou stravu potřebuje. Potřebujeme se jen znovu naučit to, co jsme už zapomněli – naslouchat svému tělu a vážit si ho. 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Homeopatická lékařská asociace

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 23.10.2019 20:05

COPYRIGHT © 2010 - 2019 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze