Svět Homeopatie

Pozdní léto přeje výletům do přírody a na rozkvetlých loukách a mezích můžete najít i žluté drobné kvítky řepíku lékařského. Patří mezi nejstarší léčivky, používal se už ve starém Řecku i u nás u starých Slovanů jako protizánětlivá i jedlá bylina. Také sloužil k odhánění zlých duchů a vložen pod polštář prý přivolával spánek. 

V Řecku byl zasvěcen bohyni války Pallas Athéně, léčili s ním válečná zranění a omývali i otevřené rány. Druhové jméno „eupatoria“ poukazuje na řeckou pověst. Podle ní prý objevil léčivou moc řepíku jako první král Mithridates Eupator. Od pradávna se užíval k léčení poruch zažívání a pokožky. O jeho síle svědčí lidové názvy jako: „král všech bylin a všeho světa zdraví“. Dodnes je mezi lidmi uznávám jako jedna z nejužitečnějších rostlin v celé Evropě.

Řepík lékařský – Agrimonia eupatoria

Řepík je planá vytrvalá rostlina, která dorůstá až 1 m výšky, kvete postupně celé léto v kláscích připomínajících malou diviznu. Je u nás hojnou bylinou rostoucí i v křovinách u okrajů cest, dá se i snadno pěstovat. Sbírá se kvetoucí nať, která má široké možnosti použití. Hlavní působení je protizánětlivé a podporuje činnost jater, ledvin, žlučníku, žaludku a příznivě upravuje hladinu tuku a cholesterolu v krvi. Celkově zlepšuje trávení, tlumí průjmy a záněty v trávicím ústrojí. Zevně pomáhá při kožních zánětech formou koupelí, obkladů a mastí. Nať řepíku obsahuje: třísloviny a silice (voní příjemně po meruňkách), kyseliny: křemičitou, askorbovou a nikotinovou, hořčiny, cholin, flavonoidy a minerální látky jako je železo a křemík. Používá se nejčastěji do čajových směsí i pro dlouhodobé podávání, může se i těhotenství a při kojení, nejsou známy žádné vedlejší účinky. Řepíková esence se užívá též v Bachově květové terapii v období, kdy za usměvavou tváří ukrýváme problémy a bojíme se prožít těžké životní zkoušky abychom v nich mohli duchovně dozrávat. 

Řepíkové listy nám brzy zjara poslouží jako první jarní zelenina, šťáva z nich obsahuje vitamín C a křemík a prospívá vnitřně i zevně naší pokožce, nehtů a vlasům podobně jako kopřivy. Pro první pomoc při pobytu v přírodě pomáhá proti průjmu a zevně jako obklad staví krvácení při drobných odřeninách a poraněních a pro koupel unavených nohou po náročných tůrách, na obklady na otevřené rány a pohmožděniny.

Recepty pro zdraví

• Kloktadlo při zánětech a bolestech v krku, dásní i zubů: nať řepíku lze kombinovat s šalvějí, tymiánem a květem měsíčku, (vše stejným dílem nebo stačí jen řepík samostatně) 1 lžíci směsi bylin zalijeme 1 malým šálkem vroucí vody a louhujeme 10 minut, scedíme a kloktáme vychlazeným nálevem několikrát denně podle potřeby. Při bolestech v krku se účinek zvýší přidáním šalvějové tinktury 1 čajovou lžičku na 1 hrnek čaje na kloktání. Při bolestech zubů a dásní přidáme do směsi bylin 2 ks hřebíčku. Při bronchitidě vložíme 100g řepíku do studené vody a krátce povaříme, pak scedíme a kloktáme vychlazeným odvarem podle potřeby. Pomáhá také zpěváků a řečníkům při únavě hlasivek a chrapotu.
• Čaj proti kašli, rýmě, zánětům v krku, při revmatismu, pro posílení jater, proti průjmu, pro vyčištění střev a odstranění ledvinového písku: 3 lžíce nati řepíku zalijeme1/2 litrem vroucí vody, louhujeme pod pokličkou 5 – 10minut, scedíme a pijeme 2 -3 šálky denně, při kašli lze dosladit medem, při průjmu nesladíme.
• Koupel unavených nohou a bolavých kloubů: do lavoru s lázní pro nohy přilijeme 1 hrnek nálevu z řepíku a nohy koupeme 10 -15 minut. Tato koupel ulevuje též oteklým kloubům při revmatismu, také formou obkladů, kde pomáhá i při špatně se hojících ránách a pohmožděninách.

Pro ženy, těhotné, kojící maminky a děti

Řepík je výbornou bylinkou pro maminky i děti, působí jemně při všech zánětlivých onemocněních. Nemá vedlejší účinky a může se proto i těhotenství a při kojení. Hodí se na všechny potíže v krku a ústní dutině jako kloktadlo. Při cestování pomáhá proti průjmům a zevně jako první pomoc pro ošetření ran. Řepíkový čaj či homeopatikum se vyplatí vozit s sebou vždy v cestovní lékárničce. Při nespavosti se přidával do bylinných polšářků.

Pro zdraví duše 

Řepíček je bylinkou nenápadnou a učí nás tak skromnosti a láskyplné službě bližním svým. „V pochopení přínosu okamžiku skrývá se naděje, konej tak, abys neměl nepřátel, chápej a služ.“

Pěstování a sběr

Brzy na jaře můžeme v přírodě sbírat první listy řepíku jako zeleninu a zdroj vitamínů a minerálů. Pro sušení sbíráme nať bez odkvetlých pichlavých plodů v době květu od června do srpna a sušíme v tenkých vrstvách ve stínu na větraném místě. Pěstuje se snadno ze semínek vysetých ven v dubnu nebo na podzim, též přesazením z volné přírody. Daří se mu na slunečných místech s vápencovou půdou i na vápencových skalách. Pozor ale na odkvetlá semena, která se mohou rozsévat po celé zahradě, raději je včas odstřiháváme. Zachytávají se svými pichlavými háčky na oblečení a srst zvířat podobně jako bodláky. V botanických zahradách můžeme vidět i ozdobné druhy řepíků s většími květy, které ale nejsou léčivé.

Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M.D.Staňkové na jejích přednáškách a seminářích. www.bylinkypromaminky.blogspot.cz

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

• Jahůdkové pusy červené

  Jahodník je jednou z rostlin zasvěcených panně Marii, což vypovídá i o jeho méně známém použití jako léčivé rostliny pro ženy. Jahodník je u nás hojně rozšířená bylinka rostoucí na slunných stráních a pasekách, v lesích a u cest, na jaře kvete drobnými bílými kvítky a voňavé červené plody dozrávají v červnu a červenci. Planě rostoucí druhy jahodníků jsou vytrvalé nízké rostlinky s trojdílnými lístky a s oddenky, kromě jahod lesních sbíráme také plody jahodníku většího – „truskavce“ a jahodníku chlumního, ten se lidově nazývá „trávnice a praskačka“ – zralá jahoda při utržení z kalichu vydá praskavý zvuk. Drobné lesní jahůdky svou intenzivní vůní i chutí předčí velké jahody zahradní. S příchodem léta a prázdnin přeji všem pusy veselé od úsměvů a od jahod červené…

  celý článek
• Fialkové putování

  Na Bílou neděli, jak se nazývá první neděle po Velikonocích, se pořádaly poutě – průvody směřující na mši do nějakého významného kostela. Věděli jste například, že o těchto poutích se recituje i ve velikonoční koledě? „Hody, hody do provody“ znamená osmidenní velikonoční oktáv – osmidenní oslavu od Velikonoční neděle do Provodní neděle. A slovy „pomni hody na provody, že sú svaté dni“ vyzýval například i Jan Hus k ukázněnému životu po celý velikonoční oktáv.

  celý článek
• Mrkvička

  „Když sníš tu mrkev, naučíš se pískat!“ říkávala mi babička, když jsem byla malá. Přestože mi mrkvička moc chutnala a jedla jsem ji ráda, dodnes pískat moc neumím… Ale to nevadí, mrkev má i jiné benefity, než je pískání!

  celý článek