Svět Homeopatie

Čím dál větší počet z nás se vědomě zajímá o udržení a podporu svého zdraví a jeho zbytečné nenarušování. Mezi faktory s negativním dopadem na naše zdraví patří i velké množství různorodých syntetických látek, se kterými přichází organismus v dnešní době do styku, a to i skrze kosmetiku a barvy na vlasy. Tyto uvědomělé tendence se proto projevují i ve způsobu barvení vlasů.

Nejde však jen o rozumovou snahu vyhnout se chemické zátěži či narušování struktury vlasů, ale i vnitřní preference a intuice vedou rostoucí počet lidí k přírodním a tradičním metodám barvení vlasů. Navíc zároveň fakt, že takto barvené vlasy dokáží vypadat přímo impozantně svojí barvou a vitalitou, zářit vysokým leskem a být reálně zdravé.

Navzdory tomu, že naši pozornost poutají různé trendy zejména v oblasti chemických melírů, je nárůst preference přírodního barvení neoddiskutovatelný. Projevuje se v nových značkách a produktech oproti omezené nabídce minulosti, i ve vzniku specializovaných kadeřnictví. Rovněž výrobci konvenční kosmetiky vyzdvihují na krabičkách barev absenci různých chemických látek, ruku v ruce s averzí mnohých spotřebitelů k typickým agresivním složkám chemických vlasových barev.

Jaké jsou vůbec cesty barvení vlasů? A jak se v těchto variantách vyznat?

Barvení vlasů nadále dominují chemické barvy, ať už se jedná o permanentní, semi-permanentní či krátkodobé barvy, o formu pasty, pěny či šampónů. Jedná se o kategorii tzv. konvenční kosmetiky, běžně dostupné v drogériích a používané profesionálně v salónech, založené na syntetických ingrediencích. Naproti nim stojí kategorie přírodních rostlinných barev, kam spadají především barvy ve formě rostlinných prášků, které po rozmíchání do formy pasty předávají vlasům své pigmenty. Nejedná se zdaleka pouze o rostlinu henna, ale o směsi různých rostlin, které zajišťují škálu odstínů. Barevné možnosti tak nejsou vázány pouze na oranžovočervené odstíny, jak se mnozí domnívají, ale představují širokou paletu odstínů včetně krásné, a svým způsobem těžko napodobitelné, přirozené syté hnědi.

A poté je zde relativně nová skupina barev, pro kterou bývá rovněž používán pojem přírodní nebo „semi-přírodní“ či „polo-přírodní“, ale u níž není zařazení do kategorie skutečně přírodní kosmetiky relevantní, protože obsahem jsou paralelně i syntetické látky používané v konvenční kosmetice. Zmatení a nejasnosti poté plynou z faktu, že pojem „přírodní“ produkt nemá svá pevně daná pravidla a je používán libovolně, pouze ve vazbě na skutečnost, že daný produkt obsahuje i rostlinné extrakty, případně zároveň neobsahuje nejtypičtější chemické složky.

Druhým důvodem zmatení je, že specializace skutečně přírodního barvení nemá v naší zemi, ale i celkově v západním světě tradici v řádech desetiletí nazpět. Všeobecné povědomí o této variantě je nízké, a to i v řadách profesionálů. Samotná výuka v rámci kadeřnického oboru dosud většinou vycházela ze stavu platného před desetiletími, kdy přírodní barvení bylo reprezentováno pojmem „henna“, aniž by byly známy všechny souvislosti ohledně tohoto produktu. Henna jako taková je vynikající rostlina pro vlasy, avšak pojem je používán nepřesně a mnohdy tak přímo degraduje benefity této rostliny. Tím vzniká třetí důvod mystifikace v oblasti přírodního barvení vlasů – chybné používání pojmu henna. Ten se používá často pro všechny práškové barvy na bázi rostlin, i pokud jsou v těchto prášcích přimíchány chemické ingredience, namísto používání pro jednu konkrétní rostlinu s oranžovočervenými pigmenty – hennu (Lawsonia inermis).

Většina žen v České republice si vlasy barví. Majoritu používaných barev představují permanentní oxidační barvy. Svým způsobem lze toto barvení nazvat jako běžné či typické. Obvykle ani neuvažujeme o variantách či alternativách, jedná se o základní, všudypřítomnou nabídku. Volby, které činíme, jsou především v kategoriích odstínu, stability obarvení, značky, domácího barvení či služby profesionálního kadeřnictví. O variantě přírodního rostlinného barvení převládá zkreslené povědomí typu „henna“, oranžový odstín, zdlouhavá náročná aplikace, zelené vlasy ve styku s chemickým obarvením, nemožnost vrátit se k chemii. Toto však již není odpovídající představa. Tím, jak došlo v rámci rostlinného barvení k vývoji, a ve skutečnosti k jeho ozdravení, dostávají se mnohé zažité představy do oblasti předsudků a kolujících mystifikací.

Obvyklé chemické barvení vlasů má samozřejmě své výhody. Velká rychlost, i relativní univerzálnost barevného výsledku bez ohledu na barevný podklad. Je proto pochopitelné, že většinu lidí v dnešním uspěchaném světě ani nenapadne pouštět se do úvah o jiných variantách. Tedy pokud se u nich neprojeví alergie na chemické látky v barvách na vlasy, pokud je výrazně netrápí nějaká nekvalita vlasů, anebo pokud je svými vlasy nezainspiruje někdo v okolí, kdo se již vydal cestou rostlinného barvení vlasů. Tím spíše, když chemická cesta představuje v dnešní době více méně standard, než že by na ni bylo pohlíženo od samého počátku jen jako na jednu z variant. Má smysl o skutečně přírodním barvení vlasů uvažovat? Na to se podíváme příště.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Přírodní kosmetika
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Ing. Hana ŠtikováOdbornice na přírodní kosmetiku, zaměřuje se na téma rostlinného barvení vlasů a péči o ně

Rostlinné barvení vlasů souvisí s mým profesním zaměřením i osobními zájmy, kam spadá zdravý životní styl a metody, které jsou v souladu s přírodou. Jako jednatelka společnosti zastupující přírodní kosmetiku Khadi jsem ve styku s mnoha dotazy zájemců o rostlinné barvení vlasů i s odezvami stávajících uživatelů rostlinných barev. Obrovsky mě těší narůstající počet lidí, kteří nacházejí potěšení v přechodu ze zažité chemické cesty na rostlinnou, u kterých vidím, že celkově mění svůj pohled a životní styl na základě vědomého přehodnocování svých dosavadních zvyklostí a postojů. Souvisí to i s mým vlastním dlouhodobým směřováním. Již v 90. letech mě zajímala intenzivně zdravá výživa, a proto jsem si pro své VŠ studium zvolila obor, který měl jako jednu ze svých dvou specializací výživu. Zejména biochemie se mi nyní hodí při vyhodnocování souvislostí ohledně rostlinného barvení vlasů. Domnívám se, že příroda nám nabízí mnohá zajímavá řešení pro naši harmonii a zdraví, které je škoda opomíjet jen z důvodu, že standardem aktuální doby jsou chemická řešení.

Mým postojem je zamýšlet se, všímat si, nebrat slepě stávající či všeobecný názor za jediný správný a daný, rozšiřovat si neustále vnitřní obzory, přehodnocovat. Oceňuji komplexní pohled i úsilí o sebezdokonalení a vývoj k lepšímu alespoň po krůčcích.

www.khadi.cz

• Proč se musí doma vyrobená kosmetika konzervovat?

  Protože naše ruce, pomůcky k výrobě a nádobky na kosmetiku nejsou sterilní. Od okamžiku, kdy do emulze přidáte vodu, mají do té doby neškodné bakterie a plísně úžasné podmínky k množení. Pokud nechcete svůj produkt zahltit konzervanty, musíte dodržovat úzkostlivou hygienu. Tím snížíte výskyt choroboplodných zárodků na minimum. To vše podpoříte dezinfekcí pomůcek, kelímků a rukou alkoholem. 

  celý článek
• Chemické barvení vlasů – škodlivé či ne?

  Obvyklý pohled na barvení vlasů je - „však barvím pouze vlasy, proto není zase až tak nutné dělat si starosti ohledně chemické podstaty barvení…“. Jinými slovy, i když si uvědomujeme, že naše tělo není na novodobou chemickou zátěž stavěné a je vhodné přistupovat k ní obezřetně, zabýváme se zejména tím, co vysloveně přijmeme do organismu, např. stravou. V rámci kosmetiky je pak snazší uvědomit si souvislosti u pleťových krémů a tělových mlék, které nanášíme na pokožku a přímo vidíme, jak se vstřebávají. V jejich případě tak máme větší tendenci směřovat se od typické chemické kosmetiky k certifikované přírodní kosmetice. Avšak co barvy na vlasy? Jsou při barvení vlasů ve hře skutečně „jen vlasy“, bez vlivu na náš organismus a zdraví?

  celý článek
• Chemické barvení vlasů a jeho zdravotní souvislosti

  Téma karcinogenity chemických vlasových barev, zejména ve vztahu k rakovině močového měchýře, je často diskutované. Na internetu se v mezinárodním měřítku vyskytuje i pod titulkem „fámy“. Jaké jsou v tomto postoje?

  celý článek