Svět Homeopatie

Zahrádkáři a pěstitelé dokonalého golfového trávníku nazývají nežádoucí rostliny v zahradě plevelem a snaží se jej v bojovném naladění vyhladit chemickými zbraněmi. Milovníci jedlého býlí se naopak radují z každé sedmikrásky a pampelišky v trávníku a vidí v plevelech spíše zpestření jídelníčku. 

Takzvané plevely neboli divoká zelenina mají totiž mnohem více vitamínů než skleníková zelenina prodávaná v běžných obchodech, dovážená přes půl světa a postříkaná kdoví čím… Po období salátů z prvních zelených lístků brzy zjara přichází v dubnu s prvními pampeliškami i čas jedlých květů. Z nich se dají vytvořit výborné a voňavé i léčivé sirupy do čajů na zimu, nebo do vody pro děti a také do domácích zmrzlin a dezertů.

PAMPELIŠKA – SMETÁNKA LÉKAŘSKÁ

Pro děti a včely je žlutá pampeliška radostným poslem jara. Je rovněž hodnotným přírodním lékem a zpestřením jarního jídelníčku. Pampeliška je v léčitelství jednou z nejcennějších bylin, její kořen je ceněn jako „český ženšen“. Pohled na louku plnou rozkvetlých pampelišek prospěje nejen našemu tělu, ale i naší duši a vnese do našeho života jas a světlo. Pampeliška lidově zvaná jaterní bylina se výborně hodí pro jarní čistící jaterní kůry: čistí krev, odstraňuje škodliviny z těla, podporuje trávení a látkovou výměnu a je silně močopudná. Užívá se při poruchách ledvin a močových cest, žlučníku a jater. Právě na jaře před Velikonocemi v období půstu naše játra očistu nejvíc potřebují. Snižuje hladinu krevního cukru u diabetiků, pomáhá vnitřně i zevně při kožních chorobách. Z praženého kořene pampelišky se vyrábí kvalitní náhražka kávy vhodná i pro těhotné a kojící matky.

Pro zdraví duše:
Pampeliška probouzí touhu po obdarování druhých a vede nás ke střídmosti. Pohodu žlutě rozzářené louky nalezni i ve svém životě; odděl důležité od nepodstatného a nenes víc, než máš nésti.

Recepty pro zdraví

• Věnečkový jarní čaj na propláchnutí ledvin a posílení jater: z pampeliškových věnečků, které holčičky na jaře tak rády pletou, můžeme zalitím vroucí vodou udělat pročišťující močopudný čaj. Pijeme nejpozději do 17 h. Lidové názvy pampelišky: „bylina čůravá a počůránek“ nám jasně napovídají proč ne později...

• Pampeliškový sirup nebo med Pampelinda

2 litry pampeliškových květů bez stopek
1,5 litru vroucí vody + 1,5 kg cukru
3–4 citrony

Postup: Natrháme spolu s dětmi plný asi 2litrový kyblík nebo košík pampeliškových květů bez stopek. Můžeme přidat i květy sedmikrásek. Propláchneme je studenou vodou, aby utekli všichni broučci, potom zalijeme 1,5 litrem vroucí vody a necháme zakryté stát v chladnu a temnu do druhého dne (použijeme 5litrovou sklenici nebo keramickou nádobu). Další den přecedíme přes plátno do čistého nerezového hrnce, přidáme 1,5 kg cukru, přecezenou vymačkanou šťávu ze 3 citrónů a za stálého míchání svaříme na sirup asi 20 minut. Nalijeme do vroucí vodou vymytých ¼ litrových skleněných lahviček (např. od Kubíka) a uzavřeme víčkem, všechny lahvičky označíme jménem a rokem výroby. Sirup je výborný v zimě do léčivých bylinných čajů a proti kašli nejen pro děti. Pokud chceme získat „med“ hustší konzistence, vaříme ještě asi hodinu, až dosáhneme hustoty medu. Jinou variantou je sirup s karamelem: cukr necháme nejprve roztavit a za stálého míchání mírně zhnědnout na karamel. Pak do hrnce vlijeme ohřátý scezený výluh z pampelišek, povaříme s karamelem do rozpuštění a nakonec přilijeme citrónovou šťávu. Takto připravený sirup má příjemnou chuť a nekazí se. Do sirupů, které mají léčit, bychom měli při jejich výrobě vkládat svůj dobrý úmysl – znásobíme tak léčivou sílu přírody. Stejným postupem lze vyrábět sirupy z popence, jitrocelu, sedmikrásek či mateřídoušky proti kašli, lahodný je i mátový sirup do letních nápojů.

• Domácí bylinkové zmrzlinové nanuky

Snadno dětem vyrobíme z oblíbeného bylinkového domácího sirupu, který smícháme s plnotučným tvarohem, zakysanou smetanou nebo jogurtem. Do tvarohu pak můžeme zamíchat i pár čerstvých kvítků pampelišek či jiných jedlých květů. I na jaře mohou už přijít horké dny, kdy domácí „zmrzkou“ potěšíme nejen děti…

Kdy pampelišku sbírat?

Listy pampelišek pro využití v kuchyni sbíráme na čistých loukách či v zahradách v březnu a dubnu nejlépe do Velikonoc, dříve než vykvetou - pak zhořknou. Kořeny pro sušení dobýváme ze země pomocí nože nebo dloubáku, nejlépe brzy na jaře před rozkvětem rostlin nebo pak pozdě na podzim po odkvětu. Po vyprání je sušíme co nejrychleji. Květy sbíráme v dubnu a květnu. Listy na čaj sbíráme v květnu až září pouze pěkné a nepoškozené a rovněž rychle sušíme.

Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M.D.Staňkové na jejích přednáškách a seminářích. www.bylinkypromaminky.blogspot.cz.

Vycházka za moudrostí starých stromů do Obory Hvězda

Na vycházce s Magdalénou Dobromilou a Radkem Košťálem se seznámíme se stromy v oboře, s jejich léčivým působením, s historií místa a zajímavé architektury i s působením člověka ve spolupráci s přírodou. Vyzkoušíme si také dýchání se stromy. S sebou podložky na sezení. Vstupné 150,- s možností slevy. Sraz v 16:00 před hlavním vchodem do obory u Vypichu. Další vycházku do zahrad Pražského Hradu plánujeme na sobotu 4.6. 2016.
Přihlášení předem: majdas@volny.cz mobil: 775 690 806 

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

• Klíčím, klíčíš, klíčíme...pro zdraví

  V předjarním období si dopřejme přírodní „multivitamín s minerály“ jakým jsou naklíčená semena rostlin. Velikostí nepatrné semínko v sobě při klíčení skrývá obrovskou sílu, která ho dokáže přeměnit v rostlinu nebo i v mohutný strom. A tuto životadárnou sílu můžeme využít i v náš prospěch pojídáním klíčků. 

  celý článek
• Kysané zelí

  Kysané zelí je známé svým vysokým obsahem vitamínu C a blahodárnými účinky na střevní mikroflóru. Bakterie mléčného kvašení příznivě působí na střevní sliznici a podporují růst přirozených střevních bakterií, které jsou základem imunity.

  celý článek
• Léčivé houby - lesní poklady

  Houby sbírali již naši dávní předkové. Nejstarší záznamy o jejich používání jsou z Dálného východu. Ve středověku se houbám lidé spíš vyhýbali pro jejich nejasný původ, a protože rostly na temných a podivných vlhkých místech. Až v polovině 18. století vznikla nauka o houbách – mykologie – jako seriózní vědecký obor. Do konce 20. století se však odborníci stále přeli, jestli houby zařadit mezi rostliny, nebo živočichy. 

  celý článek