Svět Homeopatie

Posmívat se nevyplácí. Přesvědčil se o tom i bůh Apollon. Ze msty za posmívání ho Eros trefil šípem vzbuzujícím lásku k nymfě Dafné. Apollon Dafné pronásledoval a ona, aby se jeho zájmu zbavila, se proměnila ve VAVŘÍN. Apollon na znamení smutku pak na hlavě nosil vavřínový věnec.

V dobách starých Keltů a Germánů se větvičky vavřínu používaly při slavnostech – například při zimním slunovratu jako symbol opětovného probouzení přírody. Ve starověkém Římě se používal jako znak slávy, vítězství a moci. Vavřínový věnec nosil i císař Nero. A dodnes se věnce z vavřínu dávají vítězům. Listy vavřínu prý mají magické vlastnosti, proto je ve starém Římě mohly užívat jen věštkyně.

V minulosti se vavřínové větvičky používaly i jako ochrana proti bleskům. Větvičky zavěšené na dveřích zas měly chránit obyvatele před neštěstím. Tento zvyk přetrvává do dnešních dob v oblastech kolem Středozemního moře. Ve středověku se používal vavřín jako antiseptikum proti různým nemocem – i moru. A to i na našem území. U nás se spíše mluví o bobkovém listu, nežli o vavřínu. A říká se mu bobek (snad podle vzhledu jeho plodů). O používání a cenění účinků bobkového listu se dozvídáme i ze staré písničky: „Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít.“

V přírodním léčitelství se účinky vavřínu neboli bobkového listu využívají i dnes. Bobkový list má detoxikační účinky, podporuje trávení, zpomaluje stárnutí. Používá se při léčbě cukrovky, protože reguluje hladinu cukru v krvi. Dále posiluje srdce a mírní dýchací potíže. Bobkový list je imunostimulant a působí proti zánětům. Nejčastěji se využívá při léčbě dny a revmatu. Je mírně sedativní a působí i proti bolestem hlavy a migrénám. Potěšující zpráva pro nás všechny – bobkový list by měl zlepšovat paměť a soustředění!

Využití bobkového listu:

• Proti bolestem kloubů se používá čaj z listů vavřínu: 15 kusů listů zalijte 3 dl vody a dejte vařit. Vařte asi 12 minut od doby, kdy začala voda vřít. Poté nechte louhovat 3 hodiny a proceďte. Tento čaj se pije pomalu - asi 1 doušek za hodinu. Nesmí se vypít celý najednou, mohlo by dojít ke krvácení. Tento proces se opakuje za 3 dny, pak už jenom jednou za týden a poslední za dva měsíce. Tento odvar se doporučuje při nechutenství, bolestech kloubů a při cílené detoxikaci.
• Ajurvéda vnímá vavřín jako koření, které zahřívá a podporuje trávicí oheň, a doporučuje ho pro dóšu Pitta.
• Aromaterapie využívá sladkou, pikantní vůni vavřínu k léčbě revmatu, bolestí svalů, při virových infekcích i chřipce, při průjmu a nadýmání.
• V kosmetice má vavřín uplatnění při potížích s vlasovou pokožkou, při léčbě modřin a podvrtnutí. Přidává se i do přípravků proti vypadávání vlasů a do mýdel pro lidi s citlivou pokožkou.
• Kuchyň - využití bobkového listu v kuchyni je známo všem – přidává se do omáček a polévek, k masu i do nakládaného zelí.

Několik tipů z naší domácnosti:

• do omáček a polévek: bobkový list přidávám do všech „bílých“ omáček i polévek – do čočky na kyselo, cizrnové polévky s rýžovou smetanou, cuketové koprovky, do zeleninových vývarů (hlavně v zimě kvůli jeho zahřívacím účinkům) i do pickles – rychle kvašené zeleniny.
• k tvoření: i vzhledově se nám „bobkáč“ líbí, používáme ho při tvoření – například jako vlasy na strašidýlko z dýně na podzim, anebo jako pírka kuřátka na velikonoční výzdobu.
• na úzkost, napětí a stres: před několika týdny jsem se dozvěděla o „vykuřování“ bobkovým listem. Sušený bobkový list – postačí jeden kus – se vloží do popelníku, zapálí a nechá v zavřené místnosti. Po deseti minutách je místnost plná specifické vůně (ale také dýmu). Inhalace vůně páleného bobkového listu má údajně navodit atmosféru klidu, zbavit nás úzkostí, napětí a stresu. Mně osobně tato vůně není příjemná, ale vyzkoušejte to sami – možná vám opravdu pomůže s relaxací po náročném pracovním dni. 

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Byliny, plody, koření
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Mgr. Andrea Dovalovákoordinátor sociálních sítí, autorka článků, učitelka

Andrea je "duší" sociálních sítí Světa homeopatie. Jejich prostřednictvím je s Vámi každý den. Sdílí na nich vše, co se děje ve Světě homeopatie, ale i v dalších oblastech zdravého životního stylu. Naše čtenáře velmi inspiruje. Nejvíce čerpá ze svých životních zkušeností. Andrea je učitelkou (velmi kreativní), svou pozornost už několik let věnuje téměř výlučně svým čtyřem dětem. Zajímá ji zdravé stravování, sama vymýšlí originální recepty, kombinuje suroviny zdánlivě neslučitelné a vytváří z nich neuvěřitelné dobroty. O mnohé z nich se s Vámi ráda podělí. Má ráda ekologii, soběstačnost a nezávislost, miluje hudbu a přírodní tanec. Věnuje se různým výtvarným technikám.

"Díky svým dětem jsem se naučila zaměřit se více na to, jaké léky nám nabízí příroda. Už několik let v naší rodině používáme preventivně i léčebně bylinky, homeopatii, aromaterapii..."

 

• Slzovka obecná

  Je jednou z nejdéle pěstovaných obilovin na světě. Používala se ve starém Egyptě a Řecku. Její semena mají silné čistící účinky, odstraňují z organismu přebytečnou vlhkost a slouží také k detoxikaci organismu. Slzovka podporuje funkci sleziny.

  celý článek
• Borůvkové prázdniny

  Když se dětí zeptáte, které ovoce jim chutná, jistě nezapomenou na borůvky. A to je dobře – když jim můžeme servírovat „multivitamín“ bez ohrnování nosu doprovázeného sborovým „fuj“. Ideálně v přírodě – na procházce šumavským lesem, nebo tatranskými chodníčky… Nezapomínejme ale, že borůvky jsou potravou lesní zvěře, proto je nesbíráme ve velkém! V chráněných oblastech plody nesbíráme vůbec.

  celý článek
• Léčivé houby - lesní poklady

  Houby sbírali již naši dávní předkové. Nejstarší záznamy o jejich používání jsou z Dálného východu. Ve středověku se houbám lidé spíš vyhýbali pro jejich nejasný původ, a protože rostly na temných a podivných vlhkých místech. Až v polovině 18. století vznikla nauka o houbách – mykologie – jako seriózní vědecký obor. Do konce 20. století se však odborníci stále přeli, jestli houby zařadit mezi rostliny, nebo živočichy. 

  celý článek