Svět Homeopatie

V základní homeopatické literatuře se o psychickém obrazu léku Hyoscyamus niger např. píše, že se jedná o jedince s násilnickým chováním, s návaly upovídanosti, se sklony k exhibicionismu a s halucinacemi. V praxi jsem pochopila, že nemusí jít o tak extrémní stav.

K výběru léku u mého prvního pacienta mě přiměla zkušená kolegyně MVDr. Miroslava Menclová. Jednalo se o tříletého křížence Endíka. Páníček si ho vzal z útulku a velmi k sobě přilnuli. Klinickým vyšetřením před pravidelným očkováním jsem zjistila, že se jedná o jednostranného kryptorchida (nesestouplo mu varle do šourku). Po čase jsem pejska zoperovala (nesestouplé varle by mohlo podlehnout v těle nádorovému bujení). Po operaci dostal Endík i směs homeopatik pro lepší hojení a odbourávání narkotik (Arnica montana, Phosphorus, Staphysagria a Nux vomica). Asi měsíc po zákroku si majitel začal stěžovat na nečekané chování pacienta (po kastraci se většina samců zklidňuje). V noci si pes hájil páníčkovu postel, do které ho pán pouštěl, vrčel, když se páníček v posteli otáčel a naznačoval kousnutí, dokonce se jednou zuby dotkly pánova obličeje. Po pětidenním podávání léku Hyoscyamus niger 15 C jedenkrát denně všechny dominantní projevy ustaly a z Endíka je opět veselý a slušný voříšek.

Druhý pacient, u kterého jsem Hyoscyamus použila, je mladý australský ovčák Lucky, který bydlí od štěněcího věku se svým psím bratrem u mladých manželů. Oba psy jsem v minulosti kastrovala. Když přišlo na svět miminko, péče majitelů o psí svěřence už nebyla tak vydatná, jak bývali pejsci zvyklí. Australáček Lucky začal vrčet při krmení, když mu páníčci sahali do misky, začal být „protivný“ na svého brášku, doslova ho odstrkoval, stále si vyžadoval pozornost. Domnívala jsem se, že šlo o žárlivost na dítě a doporučovala podávat lék Lachesis. Nebyl pozorován žádný efekt. Po tomto neúspěchu mě napadlo, že se jedná spíše o dominanci, naordinovala jsem Hyoscyamus 15 C jedenkrát denně po dobu jednoho týdne. Majitelé asi týden po vybrání hlásili, že už mají zase zpět svého mazlivého miláčka, začal se chovat jemně i ke svému psímu parťákovi.

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Příběhy veterinárních lékařů
Zpátky na začátek stránky.

Autor: MVDr. Jana Červinkováveterinární lékařka

Veterinární lékařkou jsem se chtěla stát už od školkového věku. Promocí se můj cíl stal začátkem dalšího praktického i teoretického poznání a nekonečné studium tohoto odvětví homeopatie i další alternativy krásně doplňují. Homeopatie zapadá do mozaiky možností, jak pacientovi i svým nejbližším mohu pomoct a nyní si neumím představit, že bych některá zvířata léčila bez ní. Za vstup nejen do "medicíny na entou" vděčím svým zkušenějším kolegyním MVDr. Ladě Paulů, MVDr. Mirce Menclové a MVDr. Lýdii Čačkové, které v době mých začátků "kuličky" používaly zcela suverénně.

• Jak na sinusitidy u koní – jde to i bez antibiotik!

  To, že na homeopatii něco je a že dokonce funguje, už přijímají mnohé maminky malých dětí. Homeopatie už přesvědčila i nemálo chovatelů malých zvířat, ale přesvědčit naprosto specifickou skupinu chovatelů – „koňáky“ – to chce už pořádný kalibr argumentů…

  celý článek
• Tarena, moje dostihová pacientka

  Léčba dostihových koní je specifická hlavně v tom, že je třeba dávat pozor, jaké účinné látky mohu zvířeti naaplikovat, aby se nejednalo o doping a neohrozilo to výsledek mé potenciální koňské vítězky. Homeopatie je v tomto ohledu kouzelná. Jelikož si mohu být jistá, že koni v krvi nepovolené léčivo žádná laboratoř nenajde.

  celý článek
• Mívají krávy rýmu?

  Mohou krávy dostat rýmu? Nejen to se dozvíte v novém článku naší veterinářky Mirky...

  celý článek