Navigace po stránce

Víte, že ...

Sedmikráska (Bellis perenis) byla ve středověku často používanou rostlinou? V mnoha částech Evropy bylo zvykem mísit šťávu ze sedmikrásek s mlékem a dávat ji štěňatům. Psíci pak nerostli a zůstávali jako mazlíčci, které si paničky dávaly na klín. V homepatii je lékem první volby při poranění hlubokých tkání a po velkých chirurgických výkonech (podáváme v ředění 9 CH 3x denně 5 granulí). Je i výtečným lékem starých dělníků zahradníků, které bolí záda v bederní oblasti a také při poškození páteře u profesionálních řidičů (podáváme v ředění 15 CH 2-3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Do nového roku s přesličkou pro zdravé ledviny

Autor: Magdaléna Dobromila Staňková

V období zimy jsou nejaktivnějším orgánem těla ledviny, souvisejí také se stavem močového ústrojí, ale i sluchu, kostí a vlasů. Ledviny jsou sídlem strachu a moudrosti, jejich kondice ovlivňuje životní sílu, vynalézavost a rozhodnost. Ledviny i močové ústrojí mohou lehce onemocnět od země, dopřáváme jim proto nejen teplé oblečení a dostatek tekutin, ale občas i zahřívací koupel nohou s některými z vonných olejů.

Ilustrační foto
Zdroj: Magdalena Dobromila Staňková

Podle východní medicíny je leden obdobím močového měchýře a únor obdobím ledvin, podle orgánových hodin je časem ledvin 17.-19. hodina a močových cest 15.-17. hodina. Kolem 17. hodiny je také nejúčinnější pít pročišťující ledvinové čaje, jak dobře vědí Angličané se svým tradičním čajem o páté.

Přesličku pro léčbu močových cest doporučoval v Německu farář Kneipp a u nás Páter Ferda, který úspěšně léčil své pacienty pitím čajů a koupelemi z několika našich nejběžnějších léčivých bylin a zábalů z běžně dostupných potravin jako je tvaroh a cibule. Podle Ferdy dokáže přeslička dokonce vyplavovat z těla usazené těžké kovy jako je rtuť a hliník.

Opakované záněty močových cest zejména u žen často souvisí s pocitem ublížení, který v sobě uvnitř nosí a nemají odvahu k uskutečnění změny k lepšímu ve svých vztazích. Nevyřešené vztahové problémy se mohou projevit onemocněním ledvin a močových cest. Pomůže nám vnitřní ztišení, prosba za odpuštění, a snaha odpustit všem i sobě a tím se osvobodit od závistí, nenávistí a všech negativních emocí. Přeslička má své místo i mezi ženskými bylinami a pomáhá ženám zpevnit nejen v tělesné oblasti ale přeneseně i v emocionální. Podporuje ženy v období velkých životních proměn v dospívání i v přechodu.

Pro zdraví duše

Své útočné i obranné hroty zavčas zruš a nahraď smyslem pro porozumění a rukou nataženou ke smíru, využij pomoc druhých.

Přeslička rolní

je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Na jaře vyrůstají nejprve světlé jarní lodyhy, které jsou bílé až narůžovělé a na konci mají výtrusný klásek s pylem. Tyto lodyhy brzy uvadnou a pak teprve vyrůstají ze stejného oddenku letní zelené lodyhy hojně větvené, vypadají jako malý stromeček. Přesliček u nás rostou tři druhy: přeslička rolní, bahenní (jedovatá) a lesní. Všechny rostou na vlhkých travnatých místech, podél cest, na okraji lesů a luk a polí. K léčení se používá pouze přeslička rolní a při sběru musíme dát pozor na záměnu s ostatními druhy, často totiž rostou poblíž sebe. Přeslička nám připomíná pravěké stromy z obrazů malíře Zdeňka Buriana a podle nálezů zkamenělin je dnešní rostlina skutečně jejich potomkem. Používala se už ve středověku na hojení krvácejících ran a pro léčení ledvin. Další známé použití přesličky vyplývá z lidových názvů a z jejího na omak drsného povrchu, obsahuje totiž hodně kyseliny křemičité. Cídilo a leštilo se s ní cínové nádobí už ve starém Římě, ve středověku i nádobí mosazné, měděné i dřevěné džbery na mléko, také ji používali umělečtí truhláři. Pro zajímavost uvádím některé z lidových názvů přesličky: bezlist, blivačka, bylina konevní (cídily se s ní konve), cídivka, chvost, kačenčí mýdlo, kartáč, kočičí, veverčí a koňský ocas, křemenka, přeslice, skřip, škrabka, štětka, tráva šmirglová, třaslavice.

K léčení se používá nať přesličky rolní, která obsahuje kyselinu křemičitou a křemičitany, třísloviny, hořčiny, flavonoidy, draselné soli a mnoho minerálních látek. Účinné látky se uvolňují pouze vařením, proto se připravuje jako odvar. Má silné odvodňovací účinky a používá se jako močopudný lék k léčení nemocí močového měchýře, ledvin, otocích nohou, při plicních onemocněních, krvácejících žaludečních vředech a silné menstruaci a proti kornatění tepen a při revmatických potížích. Přeslička zpevňuje kůži, vazivové tkáně, sliznice, kosti, chrupavky, zuby, nehty, plicní tepny, žíly a průdušky. Nesmí se užívat dlouhodobě a ve větších dávkách, mohla by způsobit nevolnost, nechutenství až lehkou otravu, dále se nedoporučuje při omezené činnosti srdce a ledvin. V těhotenství ani při kojení se přeslička nedoporučuje k vnitřnímu užívání. Naopak pro použití zevně je velmi vhodná na posílení nehtů, vlasů i pleti jako kosmetický prostředek.

Zajímavou zkušenost mám s homeopatickým lékem Silicea (kysličník křemičitý v homeopatickém ředění): tento lék mi doporučila homeopatka pro nejmladší dceru než nastoupila do první třídy. Její starší sourozenci jí školou spíš strašili a tak byla trochu nejistá a vyplašená, co jí tam čeká... Silicea jí pomohla „zpevnit“ a srovnat sebevědomí aby nástup do školy ustála rovně jako přeslička. Po půl roce je z ní veselá prvňačka, která sice nerada vstává ráno do školy, ale s nadšením pak doma předvádí, co nového se naučila. Silicea pomohla také její starší patnáctileté sestře při nástupu do prvního ročníku gymnázia.

Kdy sbírat přesličku?

Přeslička se někdy sama objeví v zahradě jako obtížný plevel, doporučuji ji spíš sbírat v čisté přírodě než pěstovat, může zamořit celou zahradu, i z malého kousku oddenku vyroste další rostlina. Podobně jako kapradí nemá květy, ale rozmnožuje se výtrusy z jarních lodyh. Při sběru v přírodě je důležité správné určení druhu přesličky, aby nedošlo k záměně s jedovatou přesličkou bahenní či dalšími druhy. Rozlišovací znaky: přeslička rolní – léčivá má postranní větvičky delší než pochvu (tmavší začátek větvičky) a dlouhé větvičky směřují spíš nahoru. Na rozdíl od přeslišky lesní, která má kratší vodorovně rozložené větvičky, ohnuté spíš dolů. Pokud si nejsme jistí správností druhu, raději ji nesbíráme. Dobře nám k identifikaci poslouží fotoherbáře na internetu. K léčení sbíráme rostliny od června do září, největší obsah kyseliny křemičité mají v září, a sušíme je ve stínu na dobře větraném místě.

Recepty pro zdraví i do kuchyně

  1. Čaj (odvar) z přesličky při nemocích ledvin a močového měchýře k proplachování organismu: 1-2 lžičky sušené řezané nati přesličky krátce povaříme v 1 hrnku vody, odstavíme a louhujeme 15 minut. Pijeme 3 šálky denně nejdéle 5 dnů a pak léčbu na delší dobu přerušíme. Ne však v těhotenství a při kojení a pro děti. Čaj je močopudný a pročišťující, nepijeme ho proto později večer po 18. hodině.
  2. Lázeň z přesličky na lámavé nehty a pro jejich posílení: 30 g sušené či čerstvé nati přesličky povaříme 20 minut v ½ litru vody, scedíme a v teplém odvaru si koupeme konečky prstů.

Přeji všem čtenářům Světa homeopatie zdravý celý nový rok 2016

Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M.D.Staňkové na jejích přednáškách a seminářích. www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

Pozvánky na přednášky Magdalény Dobromily Staňkové v novém roce 2016 ve studiu Osm:
ČT 21.1. 17:30 - 19:30

Harmonizační studio Osm, Srbská 2, Praha 6

Přednáška M+R - Jak léčit bolesti v krku pomocí bylinek a koloidního sříbra – nové možnosti přírodní léčby
Přednáška bylinářky Magdalény Dobromily a Radima Řeháka o bylinkách s antibiotickým působením, propolisu, koloidního stříbra - při bolestech v krku nejen u dětí. Prosíme o přihlášení předem, vstupné s ochutnávkou nano-stříbra a bylinkového čaje: 200,- Kč. Přihlášky předem na: majdas@volny.cz

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Magdaléna Dobromila Staňková

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Homeopatická lékařská asociace

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 17.6.2019 02:52

COPYRIGHT © 2010 - 2019 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze