Navigace po stránce

Víte, že ...

Pampeliška (Taraxacum) obsahuje vitamin A. List pampelišky obsahuje více betakarotenu než mrkev, rovněž květ je bohatý na karotenoidy. Obsahuje i vitamin B, C a D, který vedle pampelišky obsahuje z rostlin už jen kopřiva, petržel, oves, avokádo a houby. Při dnešních pokusech prováděných v Japonsku a USA na myších bylo pozorováno, že pampeliška působí proti rakovině a má vliv na imunitu. Taraxacum je rovněž výborný homeopatický lék na žaludeční a žlučníkové záchvaty a na bolesti hlavy žaludečního původu. Doporučuje se na jaře k detoxikaci jater a žlučníku v ředění 5 CH 2x denně 5 granulí.

Reklama: Viburcol pro klidné dítě

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Co člověk prožije, považuje za střed světa

Autor: Mgr. Andrea Dovalová

Zpívá, hraje na korýtkové housle, fujary, píšťaly…, spojuje původní hudeckou hudbu se současným stylem písničkářství. Rozhodla se (i se svou rodinou) žít na samotě, na malém hospodářství, dennodenně BÝT v souladu a úctě k Přírodě… Veronika Kicková – Horana.

Ilustrační foto
Zdroj: Mgr. Andrea Dovalová

Máš zajímavé jméno. Horana. To se jen tak neslyší. Jak si k němu přišla? Vybrala sis ho sama, nebo ti ho někdo přidělil? Můžeme za tím hledat hlubší význam – pokud nám to můžeš vyzradit?

Nemůžu (smích). Je to zobecnění hlubšího významu. Inspirovala mne typicky slovanská jména. Když jsem hrála v Bytostiach (hudební skupina, jejíž tvorba vychází z původní staroslovanské hudby), všichni tam měli nějaké slovanské jméno. A při představování členů kapely mé jméno (Veronika) vyčnívalo. Tak jsem asi rok jen přemýšlela, jaké si vybrat. Nechtěla jsem, aby mi ho někdo přidělil. A nakonec ke mně „přišlo“ jméno Horana. Souvisí se slovem hora. V té době se mi líbilo, že jsem ho přijala obřadně. Dnes ho používám jako umělecké jméno.

Pocházíš z České republiky, žiješ tady, v srdci Slovenska. Co tě sem přivedlo?

Bylo to vnitřní pnutí. Odmalička jsem to „věděla“. Ve třinácti jsem prohlásila, že budu pást ovce na Slovensku. Teď chováme kozy. No, byla to vnitřní, čistě osobní mystika. Hledala jsem se.

Takže jsi šla za svým snem. Mnozí mají představy v dětství, na začátku puberty… A pak buď tu myšlenku opustí, nebo svůj sen přestanou považovat za důležitý. A ty jsi za ním šla. A dosáhla jsi toho, čeho jsi dosáhnout chtěla.

Pro mne to je jediná možnost. Nedokážu si představit tu druhou – že bych nešla. To, co si člověk doopravdy prožije, o tom si myslí, že je to střed světa. Ale není. A na to ale přijde později. To, že „dosáhla“ – taky je to diskutabilní, jestli jsem doopravdy dosáhla toho, čeho jsem si tehdy myslela, že dosáhnu. V zásadě ano. Člověka poznamená i to, že se ocitne tam, kde chtěl. Nedovedu si představit nic jiného – i když neříkám, že jiná volba je špatně. Neumím si samu sebe představit v paneláku s ukončenou vysokou školou, jak každé ráno vstávám do rutinní práce. A nemusela by být nejhorší… Byl by to určitě jiný způsob naplnění.

Možná by ti při klasickém žití, jak říkáš „v paneláku“, ani nezůstával čas na literární a hudební tvorbu. Jakým způsobem k tobě přichází inspirace? Sedneš si a přemýšlíš, nebo „jejda, teď jsem dlouho nic nenapsala, tak píši“, nebo sbíráš jablíčka a prostě to k tobě přichází?

Tenhle romantický model funguje! Něco dělám a pamatuji si myšlenky. Jistou část – moment. Jinak, jsem dost podrážděný člověk, když mě v té chvíli něco vyruší! Mně to pořád běží v hlavě – obrazy, nápady,… a u toho něco dělám. To, co dělám, samozřejmě, dělám nekvalitně (smích) – včera jsem smíchala padaná jablíčka s natrhanými. Velmi inspirativní jsou cesty autobusem ze Žiaru. Z toho už mám 3−4 písničky. Také, když člověk kráčí, tak se tam vytváří prostor… Nenosím tužku ani papír. To podstatné zůstane. To je první třídění.

Na koncertech vystupuješ se svými syny. Jankovi je 13, Števkovi 10. Jsou k tobě kritičtí? Vnáší do tvorby i své nápady?

Hodně. Janka jsem v tom vždy podporovala. Náš vztah je velmi úzký a tím i svobodný. V momentě, kdy chytil do rukou kytaru, jsem ho začala považovat za svého hudebního partnera. Jeho vliv čím dál tím více stoupá. Já jsem v podstatě jeho textař. (Smích.) S první písničkou, kterou jsme mohli hrát i před publikem, přišel asi desetiletý.

Děti vzděláváš doma. Jak to probíhá? Dostáváte se třeba i do situací, kdy se jim nechce? Vím, že jsi v tomto směru svědomitá.

Svědomitá… Spíš ze začátku. Už jsme si na to zvykli. Vlastně se učíme doma už sedmý rok. Jasně, že se jim někdy nechce. A mým největším úkolem je motivace. Dělám jim „motivátora“. Přišla jsem na to, že pokud u nich nedosáhnu vnitřní motivace, tak je to k ničemu. Pokud je to jen trochu možné, vždy hledám nástroje, jak je „vnitřně namotivovat“. Všechno ostatní je jen krátkodobé, ani výsledky nejsou dobré.

Pro tebe jako maminku je možná výhoda, že kluci nedochází denně do kolektivu, kde by se setkávali s větami typu: Ty nemáš dotykáč, já mám lepší tablet… a čipsy ke svačince a několik čokoládek… Vnímáš to také jako bonus?

Máme to neutrální. Mnoho se o tom mluví. V kolektivu, kam chodíme – velmi nepravidelně, jsou všichni trochu „nestandardní“, mají jiný náhled na věci a jsou tolerantní. Tlak kolektivu se tam projevil jenom jednou, když si všichni kluci koupili v zimě na zkouškách nanuk a Janko dostal angínu. Nekupujeme sladkosti, ale ani to u nás není úplné tabu. Někdy se na sladkosti vrhají, ale umí si říct dost. I když Števík má sklon říct „dost“ trochu pozdě. (Smích.) Nepotřebují se přizpůsobit. A mobil se u nás používá k telefonování. Števko se rád výtvarně projevuje, tak jím někdy i fotí.

Děti většinou přivedou své standardně žijící rodiče k přírodnějšímu žití. Jak to bylo u tebe?

U mne jsou děti zdrojem kompromisů, protože jsem začínala velmi nekompromisně (smích). Předtím u nás mnohé věci, které teď máme, nebyly. Například tužka, výkres, papír, atlas světa… Protipóly se vyvažují. Takže my jsme „změkli“.

Před chvílí jsi mluvila o angíně. Rodiče mladších dětí řeší opakované rýmy, dlouhotrvající kašel… Jak to řešíte vy? Asi nechodíte s každou maličkostí k lékaři…

Všechno má několik stupňů. Kombinuji postupy. Pokud se objeví něco úplně akutní a jasné, používám nejdřív osvědčené „babské“ prostředky. Jindy volím systém – počkám a uvidím. A několikrát se stalo, že „nebylo nic“. Teplotu víceméně nesrážím, nepodávám na ni ani bylinky. Osvědčilo se mi to při virózách, nemoc pak má rychlejší průběh. Mám v záloze pro jistotu i paracetamol, ale nepodám ho – teplotu jen stále přeměřuji. Zrovna včera přišel Janko s bolestí v krku. Řekla jsem mu, ať vypije hodně čaje a dá si lžičku medu a čekali jsme. Do rána byl v pořádku. Když pobolívá hrdlo déle, použiju metodu, kterou mne naučila maminka: „přes studený přes teplý“. Nevím, proč tomu tak říkala. Studený obklad na krk a na to suchý. Máme dobré zkušenosti i s Homéogène. Ve vážnějších případech se ohledně homeopatik radíme s lékařem. Po prvním porodu jsem hledala alternativu. Od střední školy jsem měla problémy se žaludkem a vrátilo se mi to v horší formě. U toho lékaře-homeopata jsem se setkala s tak úžasným přístupem, odcházela jsem s příjemným pocitem. Měla jsem ale dojem, že mi to nezabírá – byla jsem netrpělivá. Pak jsem pochopila, že je to hlubší problém a musím vytrvat. A zlepšilo se to. Na 100 % se to neztratilo, ale už vím, co nesmím. I u dětí nám pediatrička-homeopatka pomohla s doléčením boreliózy a s opary. Nejsme typ rodiny, kde na každou malou bolístku dáme kuličky. Ale rozhodně jsou homeopatika v pořadí před návštěvou klasického lékaře.

Víc o Horaně a její tvorbě najdete na jejím webu: http://horana.webnode.sk/

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Mgr. Andrea Dovalová

Autor: Mgr. Andrea Dovalováučitelka, koordinátor sociálních sítí, autorka článků

Andrea je "duší" sociálních sítí Světa homeopatie. Jejich prostřednictvím je s Vámi každý den. Sdílí na nich vše, co se děje ve Světě homeopatie, ale i v dalších oblastech zdravého životního stylu. Naše čtenáře velmi inspiruje. Nejvíce čerpá ze svých životních zkušeností. Andrea je učitelkou (velmi kreativní), svou pozornost už několik let věnuje téměř výlučně svým čtyřem dětem. Zajímá ji zdravé stravování, sama vymýšlí originální recepty, kombinuje suroviny zdánlivě neslučitelné a vytváří z nich neuvěřitelné dobroty. O mnohé z nich se s Vámi ráda podělí. Má ráda ekologii, soběstačnost a nezávislost, miluje hudbu a přírodní tanec. Věnuje se různým výtvarným technikám.

"Díky svým dětem, jsem se naučila zaměřit se více na to, jaké léky nám nabízí příroda. Už několik let v naší rodině používáme preventivně i léčebně bylinky, homeopatii, aromaterapii..."

 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Moje arnika léčivá pomocnice

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 11.12.2017 21:37

COPYRIGHT © 2010 - 2017 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze