Navigace po stránce

Víte, že ...

Sedmikráska (Bellis perenis) byla ve středověku často používanou rostlinou? V mnoha částech Evropy bylo zvykem mísit šťávu ze sedmikrásek s mlékem a dávat ji štěňatům. Psíci pak nerostli a zůstávali jako mazlíčci, které si paničky dávaly na klín. V homepatii je lékem první volby při poranění hlubokých tkání a po velkých chirurgických výkonech (podáváme v ředění 9 CH 3x denně 5 granulí). Je i výtečným lékem starých dělníků zahradníků, které bolí záda v bederní oblasti a také při poškození páteře u profesionálních řidičů (podáváme v ředění 15 CH 2-3x denně 5 granulí).

Reklama: Viburcol pro klidné dítě

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Kdoulování v listopadu

Autor: Magdaléna Dobromila Staňková

Na zahradách i v parcích se i začátkem listopadu ještě dá sklízet poslední ovoce podobné hruškám – krásně žluté kdoule, které narozdíl od hrušek v syrovém stavu nejsou dobré k jídlu (proto také vydrží tak dlouho na stromech...). Je z nich však výborný chutný i zdravý džem či sladký mlsek – kdoulový sýr...

Ilustrační foto
Zdroj: Magdalena Dobromila Staňková

Svatý Martin poslední dobou díky globálnímu oteplování moc sněhu nepřináší, tak namísto koulování sněhovými koulemi můžete vyzkoušet „kdoulování“. Sama jsem teprve nedávno ochutnala sladký kdoulový sýr, který mě tak nadchl, že si na jaře vysadím kdoulový stromek na zahradu.

Kdoule obecná

Kdoule je stromkovitý keř, který se může pěstovat jako nízký keř nebo ve formě stromu může dorůst až do pěti metrů. Kdoule se do Evropy dostala z Persie, byla oblíbená už ve starém Římě, kde ji zasvětili bohyni lásky Afroditě a patřila k nejvíce ceněným léčivým rostlinám. Kdoulový džem a rosol je oblíbený hlavně ve Francii, Portugalsku a Španělsku. Portugalsky se dokonce kdoule nazývá „marmelo“ a byla prý inspirací při vzniku názvu marmeláda. I u našich babiček byla kdoule oblíbená a díky vysokému obsahu želírujícího pektinu z ní vyráběly oblíbený mlsek pro děti, čímž se můžeme inspirovat i dnes a vyrobit zdravější verzi želatinových medvídků. V domácnosti můžeme využít příjemnou citrusovou vůni všech druhů kdoulí k provonění šatníků či spíží i k odhánění molů.

Kdoule se od nepaměti uplatňovala v léčení revmatických nemocí. Doporučovala ji už ve středověku abatyše Hildegarda a Matthioli. Jako lék se podává i dnes kdoule pečená nebo vařená 3 ks denně, při těžším onemocnění 5 – 10 ks za den, zlepšení nemoci se projeví asi po 3 – 4 týdnech. Vařená kdoule se podává horká se smetanou nebo máslem, jako vynikající dezert. Jiným využitím je upečení kdoulí se sladkými jablky.

Kdoule také posiluje funkce slinivky, zlepšuje zažívání a podporuje chuť k jídlu. Plody kdoule obsahují cukry, kyseliny, vitamín C, třísloviny a hodně pektinu, který prospívá kloubům a pomáhá pročišťovat organizmus tím, že na sebe váže škodliviny a odvádí je z těla ven.

Semena jsou také léčivá obsahují hodně slizu, který léčí zevně sliznice při zánětech, glykosidy amygdalin a tanin, olej a třísloviny. Vnitřní užívání semen se nedoporučuje kvůli malému množství kyanovodíku. Semena se macerují ve studené vodě a výluh se slizem se používají na kloktání při bolestech v krku, na popraskané rty, při hemoroidech k omývání a obkladům (zde doporučoval Matthioli sedací koupele v odvaru z kdoulových listů).

Kdy sklízet plody kdoule?

Keře i stromy kdoulí mají rády teplé a slunné polohy a plodí pak pravidelně. V květnu kvetou bíle či narůžověle, mají velké plstnaté listy, žluté chlupaté plody připomínající tvarem hrušky příjemně voní a dozrávají od konce září a v říjnu. Sklízíme je až v době plné zralosti dřív než opadají. Někdy se kdoule používají při roubování jako podnože pro hrušně. Příbuzný keř Kdoulovec ozdobný japonský se pěstuje v zahradách a parcích pro své nádherné růžové a červené květy, plody má menší jako žlutozelená jablíčka, také krásně voní a jdou použít v kuchyni stejně jako pravé kdoule.

Recepty pro zdraví i do kuchyně

  • Výluh ze semen kdoule pro léčení a ochranu sliznic – semena macerujeme ve studené vodě minimálně 1 hodinu a užíváme jako kloktadlo při bolestech v krku, či hojivý obklad na popraskané rty, při hemoroidech na sedací koupele, k omývání a obkladům
  • Kdoulový sladký sýr: 1 kg zralých kdoulí + 1 kg cukru + 1 bio citron či pomeranč i s kůrou (na dochucení lze přidat podle chuti koření: 2 hřebíčky, kousek celé skořici, nebo pro kyselejší variantu citrónovou šťávu až ke konci vaření). Omyté kdoule pokrájíme, podlijeme trochou vody a spolu s pokrájeným citronem a kořením vaříme do změknutí. Pak rozmixujeme a propasírujeme přes cedník, přidáme stejné množství cukru a vaříme asi 1,5 hodiny do zhoustnutí. Hustotu vyzkoušíme kápnutím na talířek, jestli marmeláda začne sama tuhnout. Můžeme přidat pokrájené ořechy nebo mandle a hmotu rozetřeme na asi 5mm tenkou vrstvu na čistý plech na pečení vymazaný olejem a necháme schnout do druhého dne přikryté utěrkou či papírem na pečení. Pak dosušíme v troubě na nejnižší teplotu, nebo v sušičce na ovoce či na sítu na radiátoru ústředního topení. Hotový sýr má mít gumovou konzistenci a dá se vykrajovat vykrajovátky do ozdobných tvarů nebo jenom pokrájet na čtverečky. TIP: stejný sýr lze udělat z hrušek či jablek a jejich kombinací s kdoulí.
  • Kdoulový džem: připravuje se stejně jako sýr, ale namísto sušení se horký plní do skleniček, které po uzavření obrátíme dnem vzhůru. Džem dobře rosolovatí díky přírodnímu pektinu, necháme ho ještě uležet v chladu 3 měsíce před použitím. Kdoule můžeme přidávat na podzim i do džemů z jiného ovoce pro lepší ztuhnutí, stejně jako nezralá jablka, která mají také hodně pektinu.

Více o bylinkách se můžete dozvědět v knize „Bylinky pro děti a maminky“ a přímo od autorky článku M.D.Staňkové na jejích přednáškách a seminářích. www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Magdaléna Dobromila Staňková

Autor: Magdaléna Dobromila Staňkovábylinářka, píšící výtvarnice, ilustrátorka, fotografka, lektorka a nadšená zahradnice

Bylinky mě zajímaly od dětství a přivedla mě k nim moje babička lékařka, která mi darovala první knihu o léčivých rostlinách s praktickými návody. K homeopatii jsem se dostala přes své zdravotní problémy a hledání přírodní cesty léčení. Při svém prvním těhotenství jsem pátrala po knize o použití bylinek v těhotenství, pro kojící matky a malé děti a protože jsem žádnou takovou nenašla, musela jsem ji sama napsat, nakreslit ilustrace rostlin, nafotit a především prožít na vlastní kůži. Své zdravotní potíže v těhotenství a po porodu jsem řešila nejen bylinkami, ale i homeopatií, která je výborná právě pro tuto skupinu maminek a dětí. O své zkušenosti maminky tří dětí se ráda podělím i na tomto webu.

Se svou rodinou a třemi dětmi žiji v Třebonicích na venkovském statku na okraji Prahy 5. Napsala jsem a ilustrovala úspěšnou knihu „Bylinky pro děti a maminky“ (Grada, 2009). Vycházím z vlastní praxe, bylinky nejen sama pěstuji, ale používám je ke zlepšování zdraví celé své rodiny.

Aktuální pozvánky na mé přednášky, semináře i botanické vycházky do přírody za jedlými rostlinami najdete na webu: www.bylinkypromaminky.blogspot.cz a www.studioosm.cz.

 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Moje arnika léčivá pomocnice

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 19.3.2019 01:11

COPYRIGHT © 2010 - 2019 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze