Navigace po stránce

Víte, že ...

Pampeliška (Taraxacum) obsahuje vitamin A. List pampelišky obsahuje více betakarotenu než mrkev, rovněž květ je bohatý na karotenoidy. Obsahuje i vitamin B, C a D, který vedle pampelišky obsahuje z rostlin už jen kopřiva, petržel, oves, avokádo a houby. Při dnešních pokusech prováděných v Japonsku a USA na myších bylo pozorováno, že pampeliška působí proti rakovině a má vliv na imunitu. Taraxacum je rovněž výborný homeopatický lék na žaludeční a žlučníkové záchvaty a na bolesti hlavy žaludečního původu. Doporučuje se na jaře k detoxikaci jater a žlučníku v ředění 5 CH 2x denně 5 granulí.

Reklama: Viburcol pro klidné dítě

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Umíte říct svým dětem NE?

Autor: MUDr. Tereza Hynková

Většina z nás, dnešních rodičů, jsme byli vychováni autoritativním stylem výchovy. Rodiče se poslouchají a basta. Automatická povinnost podřizovat se v nás často vyvolávala nevoli, proto se, celkem logicky, rozhodujeme, že my to svým dětem dělat nebudeme. Hranice jsou ale pro nás životně důležité.

Ilustrační foto
Zdroj: Mgr. Peter Kettmann

Miminko se vyvíjí v matčině děloze. Je to ohraničený prostor, který mu dává pocit bezpečí. Když se chce rozpínat, narazí na měkkou, avšak velmi pevnou a neustupující hranici. Po porodu děti balíme do pevné zavinovačky nebo utahujeme do šátku, ve kterém se zklidní. Jaké hranice, měkké a pevné, jim ale dáváme v okamžiku, kdy se do šátku nebo do zavinovačky už nevejdou?

Měkce a pevně

Pocit bezpečí je jednou ze základních lidských potřeb. Její naplnění je základem pro zdravý vývoj jedince. Nastavení hranic je v tomto případě velmi důležité. Velice však záleží, jakým způsobem to děláme. Je-li to „měkce a pevně“, jak jsme zvyklí z prenatálního života, většinou se s omezením smíříme a přidá nám důvěry v toho, kdo hranici chrání. Děje-li se tomu naopak tvrdě s popíráním lidské důstojnosti, pak v nás toto jednání vyvolává odpor a nevoli. K použití správného způsobu komunikace nám pomůže, když si uvědomíme, jaká slova bychom volili, kdyby před námi místo dítěte stál dospělý, kterého máme v úctě...

S dospělými obvykle jednáme s větším nadhledem než s dětmi. Představme si, že je u nás na návštěvě kolega z práce. Omylem zvrhne hrneček s čajem. Většina z nás to ihned setře se slovy: „Nic se nestalo,“ a dokonce se přitom i usměje. Jak jinak ale reagujeme, když se tatáž nehoda stane dítěti: „Co to zase děláš? Neumíš dávat pozor? Kdo to má po vás pořád uklízet? Mazej od stolu!“ Naše rozmrzelost ve vztahu k dětem je mimo jiné způsobena tím, že za ně neseme důsledky jejich chování. Přestože větší díl odpovědnosti zůstane na nás, je dobré děti zapojit do nápravy situace, kterou způsobily. I poměrně malé dítě dokáže např. utřít rozlitý čaj, odnést ušpiněné prádlo atd. A co je napravení chyby jiného než měkké a pevné nastavení hranic!

Těžší situace je v okamžiku, kdy by mohlo jít o zdraví nebo život dítěte (např. na silnici, u otevřeného okna atd.). Tady je dobré si v klidu promluvit o tom, co by se mohlo stát, proč je důležité, aby se problematickému chování vyhnulo. Pokud nerespektuje náš zákaz, je nutné využít fyzické převahy a dítě např. chytit. Je to opět „měkká“ varianta tvrdého a ponižujícího fyzického trestu. Ostatně i oblíbené nošení dětí v šátku není nic jiného než „měkké“ omezení.

Pozor na rozpínání!

Asi každý však známe situace, kdy naše trpělivost končí. Kontakt dítěte s tím, že i my máme své osobní meze a někde musí skončit jeho rozpínání, považuji za velice užitečný. „Udělat scénu“, dát průchod pocitům, které se v nás nastřádaly, je pak zcela na místě. Pokud se za takových okolností stane, že přestřelíme hranice zase my, je dobré se po zklidnění dítěti omluvit: „Promiň, že jsem na tebe tak křičela, ale už jsem nevěděla, jak ti jinak vysvětlit, že s tím máš přestat.“ Omlouváme se ale jen za to, co jsme udělali špatně, nezpochybňujeme nutnost zastavit jednání dítěte, které naši reakci vyvolalo. Pokud s těmito „scénami“ šetříme, často pak stačí jen situaci připomenout, a další výbuch ani není nutný.

V nastavování hranic je důležitá souhra všech jejích „strážců“. Pokud maminka něco zakáže, a tatínek nebo babička to povolí, hranice se rozpadá. Děti tápou a zoufale se snaží ji nalézt, někdy až za cenu ohrožení vlastního života. Pověstné zlobení a nezvladatelnost pak není ničím jiným než nevědomou snahou dítěte o to, aby se dospělí shodli, že takhle ne.

Dlouhodobé a opakované konflikty s nastavováním hranic jsou náročná záležitost. K jejich zmírnění nám napomůže nejlépe konstituční homeopatie, která „opraví“ všechny zúčastněné a jejich patologické chování. V souvislosti s pocitem ponížení však nemohu nezmínit osvědčený homeopatický lék Staphysagria v ředění 15 C, lze ho užívat i několikrát denně. Tak hodně štěstí, milí strážci!

Reklama: Oscillococcinum - Novinka - Výhodné rodinné balení!

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

MUDr. Tereza Hynková

Autor: MUDr. Tereza Hynkovápsychiatr

Jako lékař ve své práci vycházím ze zkušeností z psychoterapie. Klienty vedu k hledání souvislostí mezi jejich potížemi a událostmi, které je v životě potkají. Snažím se nabídnout vše, co dnešní medicína nabízí, proto ve své praxi používám vedle klasických léků i homeopatii a akupunkturu. Vždy mne znovu překvapuje, jak účinné tyto metody jsou, a mám velkou radost, když je možné díky nim vysadit, nebo alespoň snížit, klasické psychiatrické léky.

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Homeopatická lékařská asociace

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 14.12.2018 23:15

COPYRIGHT © 2010 - 2018 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze