Navigace po stránce

Víte, že ...

Víte, že Agaricus muscarius je muchomůrka červená? Je to tzv. létací houba šamanů, přidávala se do piva nebo jiných povzbuzujících nápojů, intoxikace je podobná požití alkoholu. V homeopatickém ředění je to lék na tikové projevy v obličeji, neuralgie trojklanného nervu a výborný lék na omrzliny, kdy má pacient pocity brnění a mravenčení (podáváme v ředění 9 C 3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Antonio Negro - homeopatie v Itálii

Autor: Redakce

Doktor Antonio Negro (1908 - 2010) byl italský ortodoxní lékař, který "konvertoval" k homeopatii. Mimo jiné byl homeopatem papeže Pavla VI., který ho za jeho homeopatické zásluhy ocenil Řádem sv. Řehoře. Byl také kolegou významného mexicjkého homeopata Procesa Sanchéze Ortegy...

Ilustrační foto
Zdroj: http://sueyounghistories.com

Antonio se narodil v italské oblasti zvané Alassio na západním pobřeží Ligurie 17. června 1908. Studoval v Salesianském Institutu, který byl založen sv. Giovannim Boscem. Poté, co dokončil klasické studium, začal studovat medicínu na univerzitě v Janově (University of Genova) - následoval tak radu svého rodinného lékaře a přítele Danteho Bisceglia; homeopata, který studoval Hahnemannovu lékařskou akademii ve Filadelfii pod křídly Constantina Heringa, zakladatele Americké homeopatie. "Bylo mi pouhých dvanáct let, když jsem se poprvé setkal se slovem homeopatie", upřesnil Antonio Negro. Tam navštěvoval hodiny významných doktorů jako jsou např. Maragliano, Remotti či Tusini. Zde se poprvé setkal s Nicolasem Pendem, který v té době zakládal první moderní endokrinologii. A právě toto setkání bylo pro Antonia klíčové a především směrodatné k dalšímu studiu a klinickému zaměření. Začal nejprve jako Pendův učeň a poté ho následoval do Říma na Sapienza university, kde působil v letech 1935 až 1950 jako jeho společník.

Za války působil Negro v Římě v Celijské válečné nemocnici. I když byl praktikujícím lékařem na akademické a nemocniční úrovni, pod vedením svého mistra na homeopatii nezanevřel. S dalšími doktory (jako jsou např. Cigliano, Chinaglia, Galeazzi Lisi a bratři Tosiovi) se Negro připojil k Římskému homeopatickému centru. A právě díky nim se italská homeopatie vyhla před světovou válkou úpadku.

Brzy se stal ředitelem Centra a pociťoval velkou potřebu ho změnit. Začal tedy ve svém domě hostit doktory a studenty prahnoucí po homeopatii a vyučoval je.

V červenci roku 1947 založil s několika kolegy (Baratta, Pavignano, Santini či Sardoni) 'Centro Ippocratico Hahnemanniano Italiano' (C.I.H.I.) za podpory De Leva, Lucentiho ad. ("Rozšíření homeopatie v naší zemi bude záviset na této italské vědecké a homeopatické organizaci; protože je čas se vyrovnat úrovni rozšířené a dosažené v ostatních zemích."). A právě to byl opravdový začátek italské homeopatie. Od toho momentu se Antonio Negro rozhodl věnovat jí zbytek svého života. Centrum homeopatie (C.I.H.I.) se sídlem v ulici G. Belli bylo podporováno Italskou homeopatickou asociací, homeopatickou knihovnou a Homeopatickou praxí pro chudé. V roce 1947 zahájilo Homeopatické Centrum výuku homeopatie. První hodiny se odehrávaly v Noble Chemical and Pharmaceutical College. Dva roky poté se škola přestěhovala na novou adresu - ulice G. Cesare. V roce 1949 byl v Římě založen Italský homeopatický institut (IMO). A právě díky němu se o homeopatii začal zajímat i farmaceutický průmysl.

V průběhu padesátých let se Antonio Negro zasloužil o navázání mezinárodních vztahů se školami Leona Vanniera ve Francii a Pierra Schmidta ve Švýcarsku. V roce 1953 založil Italskou akademii homeopatické léčby podle Hahnemanna (AIMO). Vyučovací hodiny, které mimochodem fungují dodnes, byly vedeny Pendem na nové adrese - náměstí Navona. Akademie se nedlouho poté stala mezníkem pro italské homeopaty. Kromě jiného byly vybudovány nové partnerské vztahy s osobnostmi jako jsou např. Catena, Croce, Fontana, Leoni či Mosso. Začalo být vydáváno Homeopatické revue, které se zanedlouho stalo oficiálním komunikačním nástrojem akademie. Organizace nesčetných mezinárodních setkání zvyšovala ústavní zájem prezidentů italské republiky, Sandra Pertiniho, Francesca Cossiga a Oscara Scalfara o homeopatické aktivity Antonia Negra. Národní zdravotnický institut ho tedy nominoval reprezentantem homeopatické komise.

V sedmdesátých letecech podnikl Negro další dvě zásadní a riskantní rozhodnutí: v roce 1972 založil "Società IAmbulatori di Medicina Omeopatica" (S.A.M.O.), čímž nalákal mnohé studenty medicíny, aby se k němu připojili a vzdělávali se v oblasti homeopatie. Jedním z nich byl Francesco Eugenio, který později převzal vedení této instituce.Ve stejném roce vydal Negro sérii knih o homeopatii (vydavatelství Fratelli Palombi).

Roku 1970 se Negro rozhodl v Neapoli přeorganizovat homeopatickoé lékařství. Pomáhal mu v tom chemik a lékař Alma Rodriguez, který se tomuto projektu věnoval následujících dvacet let. Založil "Centro di Medicina Omeopatica Napoletana" (Ce.M.O.N.), které věnoval Tommasovi Ciglianovi. Dále v roce 1976 založil homeopatickou univerzitu "Libera Università Internazionale di Medicina Omeopatica" (L.U.I.M.O.), za kterou stáli např. Thomas Pascher z Buenos Aires, Proceso Ortega z Mexico City a Rodriguez. Založili tak společně velkou společnost, ve které spolupracovali nejvýznamější jihoamerické homeopatické školy. Ve stejném roce pak Negro předsedal "Liga Medicorum Homeopathica Internationalis" do té doby, než byl v roce 1988 jmenován jejím čestným členem.

Bez ohledů na pokročilý věk se Antonio Negro v roce 1991 pustil do dalšího projektu v Římě: založil homeopatickou školu "Scuola Italiana di Medicina Omeopatica Hahnemanniana" (S.I.M.O.H.), v čemž mu pomáhali někteří ze studentů, zejména Maria Letizia Salvi. Tuto školu řídíl po zbytek svého života. Mimo to založil homeopatickou knihovnu, kterou věnoval Evelinu Leonardimu, homeopatické centrum věnoval Ferdinandu Meconimu a "Biopathology and Orthogenesis Center of Research" věnovanal Nicolasovi Pendemu.

V roce 2006 vydal sérii knih jménem “Similia similibus curentur” a zřídil Cenu "S. Hahnemanna". Jeho úplně posledním projektem bylo Muzeum homeopatie (Museo dell’ Omeopatia) na náměstí Navona. Toto muzeum bylo sponzorováno italským ministerstvem kultury.

K příležitosti stých narozenin Antonia Negra byla publikována italská homeopatická biografie a on sám v té době věnoval svou celoživotní lékařskou a osobní sbírku muzeu.

Antonio Negro zemřel v Římě 25. března 2010 ve věku 102 let. Za své celoživotní dílo, velkého ducha a přínos medicíně byl oceněn papežem Piem XII, Pavlem VI a Benediktem XVI. Římská diecéze mu věnovala cenu "Velkého samaritána". Na pohřebním kázání ho pak arcibiskup připomněl slovy "Přítel Boha, lékař člověka"….

Poznámka: Francesco Eugenio Negro, syn Antonia Negra, byl homeopatickým lékařem Papeže Jana Pavla II. 

Volný překlad z originálu Anita Moser

Zdroj: sueyounghistories.com/archives/2009/07/20/antonio-negro-1907/


 

 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Redakce

Autor: Redakce

Informace, které ve Světě homeopatie.cz najdete, jsou garantovány týmem lékařů a dalších odborníků, kteří ve své každodenní praxi praktikují homeopatii.  

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Homeopatická lékařská asociace

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 19.9.2019 17:35

COPYRIGHT © 2010 - 2019 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze