Rychlé rady
Víte, že ...
Pampeliška (Taraxacum) obsahuje vitamin A. List pampelišky obsahuje více betakarotenu než mrkev, rovněž květ je bohatý na karotenoidy. Obsahuje i vitamin B, C a D, který vedle pampelišky obsahuje z rostlin už jen kopřiva, petržel, oves, avokádo a houby. Při dnešních pokusech prováděných v Japonsku a USA na myších bylo pozorováno, že pampeliška působí proti rakovině a má vliv na imunitu. Taraxacum je rovněž výborný homeopatický lék na žaludeční a žlučníkové záchvaty a na bolesti hlavy žaludečního původu. Doporučuje se na jaře k detoxikaci jater a žlučníku v ředění 5 CH 2x denně 5 granulí.
Napsali jste nán
- Homeopatie je úžasná léčba! Jako laik se s ní léčím více než 15 let! V současnosti v našem věku 75 let a 70 užíváme Oscillococinum a virózu zvládáme bezvadně!Měli by jej podávat ve všech důchodových zařízeních. Nechápeme, jak lidská hloupost nemá mezí. Němcová Vlastimila
- Můj syn měl v močovém měchýři bakterii, na kterou zabírají pouze jedny ATB podávané do žíly a my jsme se ji zbavili pomoci homeopatie. A na prdíky mu zabraly taky jen homeopatika. Homeopatie není jen placebo.Andrea Záhorcová
- Na bolest v krku nejčastěji používám Phytolaccu decandru a Lac caninum na levostranné bolesti.Adriana Nogová
- Na bolest v krku používám Homeogene, při chycených hlasivkách Homeovox. A samozřejmě na posílení imunity Oscillo.Veronika Moravcová
- Na bolest v krku jako první pomoc volím Homeovox a Oscillo.Radka Široká
Co je homeopatie?
Autor: MUDr. Hana Váňová
Každý organismus se snaží uchovat si zdraví a být v rovnováze. Většinou k tomu dlouhou dobu nepotřebuje vnější pomoc. Pokud však pomoc potřebuje, získávají na významu homeopatické léky, které nepotlačují příznaky choroby, ale podporují organismus v cíleném nasazení a aktivizaci vlastních léčivých sil proti nemocnému stavu. Homeopatie tak dává tělu možnost, aby se během krátkého času začalo uzdravovat.

Homeopatie vychází z principu podobnosti. Nemoc léčí lékem, který by u zdravého jedince vyvolal podobné potíže. Podobné lze léčit podobným. To věděl i zakladatel homeopatie, Christian Friedrich Samuel Hahnemann (1755-1843), německý lékař, chemik a překladatel. Narodil se v Míšni v Německu, studoval na několika evropských univerzitách, překládal z 8 jazyků. Jako lékař-homeopat pak působil v Německu a pak ve Francii, kde léčil až do své smrti.
Celý svůj dlouhý život studoval a doplňoval své dílo o nové poznatky. Díky své preciznosti zjistil při překladu Materie mediky skotského lékaře Cullena nesrovnalosti v popisu účinku chininovníku při léčbě zimnice. Proto se rozhodl vyzkoušet chinin sám na sobě. Byl velmi pozorný pozorovatel a všechny detaily pečlivě zapisoval. Neušlo tedy jeho pozornosti, že chinin u něj vyvolal horečku s úplně stejnými symptomy, jaké znal u malárie. Znal tuto nemoc osobně a nejen z knih, protože v mládí nějakou dobu pobýval v Rumunsku, v bažinaté oblasti Sibiu, kde malárií skutečně onemocněl.
Byl to precizní vědec, nic nenechával náhodě, proto tento pokus s chinovníkem opakoval ještě na několika dobrovolnících a vždy se stejným výsledkem.
Tak položil základ později podrobně rozpracovanému principu homeopatie – similia similibus curentur, podobné léčí podobné. Ty symptomy, které lék může vyvolat u zdravého jedince, dokáže léčit u nemocného. Časem na sobě, své rodině, svých žácích a pacientech vyzkoušel účinky velkého množství látek. Vše pečlivě ověřoval a zapisoval. Pochopil, že symptomy nemoci jsou plodem reakce životní síly na zevní nebo vnitřní narušení. Uvědomil si, že v každém léku je určitá jednota, jakási červená nit, která se táhne od psychiky k fyzickým symptomům.
Efektivnost tehdy nové léčebné metody se projevila poprvé při epidemii skvrnitého tyfu, která propukla po slavné Bitvě národů u Lipska r. 1813. Zatímco jiným lékařům umírala až jedna třetina nemocných, z Hahnemannových pacientů (bylo jich 183) zahynula jen jedna stará žena.
Teprve po dlouhých letech experimentování dospěl Hahnemann k závěru, že účinek léku ovlivňujícího „dynamis – životní sílu“ nevymizí při jeho ředění, kterým se odstraní nežádoucí vedlejší účinky a jež v těle vyvolává každá látka ve vážitelném množství. To byl geniální objev, který Hahnemann mnohokrát systematicky ověřoval a zdokumentoval.
Od té doby používáme homeopatické léky získané postupným ředěním – potenciací a třepáním – dynamizací. Dnes jsou tyto metody díky moderním technologiím zdokonaleny, ale základní princip zůstává.
Existuje tedy dosti důkazů, že homeopatie není podivínská myšlenka, která se zrodila náhodně v mozku nějakého zasvěcence, filosofa či mystika. Je to zcela jednoduše léčebná metoda vycházející z nejčistší tradice experimentální medicíny. Neboť prvotní byla objektivní fakta, která způsobila zrod určité myšlenky. Ta se pak stala podkladem experimentální činnosti a tato zpětně potvrdila platnost iniciální myšlenky.
Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.
Svet Homeopatie na sociálních sítích