Navigace po stránce

Víte, že ...

Pampeliška (Taraxacum) obsahuje vitamin A. List pampelišky obsahuje více betakarotenu než mrkev, rovněž květ je bohatý na karotenoidy. Obsahuje i vitamin B, C a D, který vedle pampelišky obsahuje z rostlin už jen kopřiva, petržel, oves, avokádo a houby. Při dnešních pokusech prováděných v Japonsku a USA na myších bylo pozorováno, že pampeliška působí proti rakovině a má vliv na imunitu. Taraxacum je rovněž výborný homeopatický lék na žaludeční a žlučníkové záchvaty a na bolesti hlavy žaludečního původu. Doporučuje se na jaře k detoxikaci jater a žlučníku v ředění 5 CH 2x denně 5 granulí.

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Co je homeopatie?

Autor: MUDr. Hana Váňová

Každý organismus se snaží uchovat si zdraví a být v rovnováze. Většinou k tomu dlouhou dobu nepotřebuje vnější pomoc. Pokud však pomoc potřebuje, získávají na významu homeopatické léky, které nepotlačují příznaky choroby, ale podporují organismus v cíleném nasazení a aktivizaci vlastních léčivých sil proti nemocnému stavu. Homeopatie tak dává tělu možnost, aby se během krátkého času začalo uzdravovat.  

Ilustrační foto

Homeopatie vychází z principu podobnosti. Nemoc léčí lékem, který by u zdravého jedince vyvolal podobné potíže. Podobné lze léčit podobným. To věděl i zakladatel homeopatie, Christian Friedrich Samuel Hahnemann (1755-1843), německý lékař, chemik a překladatel. Narodil se v Míšni v Německu, studoval na několika evropských univerzitách, překládal z 8 jazyků. Jako lékař-homeopat pak působil v Německu a pak ve Francii, kde léčil až do své smrti.

Celý svůj dlouhý život studoval a doplňoval své dílo o nové poznatky. Díky své preciznosti zjistil při překladu Materie mediky skotského lékaře Cullena nesrovnalosti v popisu účinku chininovníku při léčbě zimnice. Proto se rozhodl vyzkoušet chinin sám na sobě. Byl velmi pozorný pozorovatel a všechny detaily pečlivě zapisoval. Neušlo tedy jeho pozornosti, že chinin u něj vyvolal horečku s úplně stejnými symptomy, jaké znal u malárie. Znal tuto nemoc osobně a nejen z knih, protože v mládí nějakou dobu pobýval v Rumunsku, v bažinaté oblasti Sibiu, kde malárií skutečně onemocněl.

Byl to precizní vědec, nic nenechával náhodě, proto tento pokus s chinovníkem opakoval ještě na několika dobrovolnících a vždy se stejným výsledkem.

Tak položil základ později podrobně rozpracovanému principu homeopatie – similia similibus curentur, podobné léčí podobné. Ty symptomy, které lék může vyvolat u zdravého jedince, dokáže léčit u nemocného. Časem na sobě, své rodině, svých žácích a pacientech vyzkoušel účinky velkého množství látek. Vše pečlivě ověřoval a zapisoval. Pochopil, že symptomy nemoci jsou plodem reakce životní síly na zevní nebo vnitřní narušení. Uvědomil si, že v každém léku je určitá jednota, jakási červená nit, která se táhne od psychiky k fyzickým symptomům.

Efektivnost tehdy nové léčebné metody se projevila poprvé při epidemii skvrnitého tyfu, která propukla po slavné Bitvě národů u Lipska r. 1813. Zatímco jiným lékařům umírala až jedna třetina nemocných, z Hahnemannových pacientů (bylo jich 183) zahynula jen jedna stará žena.

Teprve po dlouhých letech experimentování dospěl Hahnemann k závěru, že účinek léku ovlivňujícího „dynamis – životní sílu“ nevymizí při jeho ředění, kterým se odstraní nežádoucí vedlejší účinky a jež v těle vyvolává každá látka ve vážitelném množství. To byl geniální objev, který Hahnemann mnohokrát systematicky ověřoval a zdokumentoval.

Od té doby používáme homeopatické léky získané postupným ředěním – potenciací a třepáním – dynamizací. Dnes jsou tyto metody díky moderním technologiím zdokonaleny, ale základní princip zůstává.

Existuje tedy dosti důkazů, že homeopatie není podivínská myšlenka, která se zrodila náhodně v mozku nějakého zasvěcence, filosofa či mystika. Je to zcela jednoduše léčebná metoda vycházející z nejčistší tradice experimentální medicíny. Neboť prvotní byla objektivní fakta, která způsobila zrod určité myšlenky. Ta se pak stala podkladem experimentální činnosti a tato zpětně potvrdila platnost iniciální myšlenky.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

MUDr. Hana Váňová

Autor: MUDr. Hana Váňovápraktický lékař, odborník v homeopatii, akupunkturista, členka Rady HLA

MUDr. Hana Váňová je členka Rady Homeopatické lékařské asociace a členka Mezinárodní rady pro klinickou homeopatii Conseil d´orientation CEDH se sídlem v Paříži, lektorka CEDH (Mezinárodní škola klinické homeopatie pro lékaře) a jako praktická lékařka-homeopatka působí v Litovli.

Motto: "Homeopatii praktikuji více než 20 let. Již si bez ní svou lékařskou praxi ani běžný život neumím představit. Přináší mi velké uspokojení. Často jsem byla v minulosti bezradná v případech, kdy jsem pacienty, podle potřeby i ve spolupráci s kolegy specialisty, vyšetřila a neshledala žádnou závažnou diagnózu - výsledek zněl: funkční potíže. Dnes v těchto situacích předepisuji cíleně vybrané homeopatické léky se skvělým efektem.

Navíc homeopatika zkrátí rekonvalescenci po operacích, usnadní hojení úrazů, podpoří imunitní systém při virózách, účinně ovlivní akutní emoční poruchy. V těchto případech je mohou bez obav používat i poučení laici."

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Homeopatická lékařská asociace

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 19.8.2018 13:59

COPYRIGHT © 2010 - 2018 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze