Svět Homeopatie

První třída je dalším z mezníků života našich dětí. Dovolím si tvrdit, že je to první kontakt se samostatností. I když jsem se plus minus jednou za čas snažila vést svého nejmladšího syna k samostatnosti, velikost naší rodiny, kdy měl vždy někoho po ruce, mu příliš činností, které by musel vykonávat zcela sám, dělat neumožnilo.

V první třídě je vše jinak. První školní týden se zdál být ve smyslu “jsem pořád s ním” ještě nadějný. Kromě toho, že školní docházka nebyla delší než 2 pětačtyřicetiminutové "hodiny", jsem stále jako rodič mohla doprovázet svého syna v rámci školy, kam se mi zachtělo. A tak jsem mu “tu” pomohla se zutím bot, obutím přezůvek, srovnáním aktovky, vyndáním svačinky,… Až přišel týden druhý, měsíc pátý… A všechno je jinak! Od druhého týdne jsme byli školou požádáni, abychom děti opustili již před šatnami, že vše zvládnou samy. Nejdřív jsme se zalekla: “Jak to sám zvládne?!”, ale časem se ukázalo, že když nás děti nemají za sebou, zvládnou věci pro nás do té doby nemožné. Nicméně radost z nabyté samostatnosti vystřídal můj vztek nad ztracenými tepláky, nenalezeném tričku, rozbitém boxu na svačinku a pečlivě rozlité šťávě v aktovce.

Teď v zimě se navíc přidal problém s nedostatečným oblékáním. To, jak mám své dítě obléknout, když je venku zima a v budově školy teplo, se mi nějak řešit daří. Jak mám ale ovlivnit, zda si na školní hřiště oblékne syn na mikinu bundu a dá si na hlavu čepici, na to jsem dosud nepřišla. Pravda, má sebou dozor v podobě jinak fajn paní družinářky, která je venku zcela zahalena do bundy, šály, čepice i rukavic, ale dohlédnout na 30 dětí je nad její možnosti. A tak se občas stane, že najdu své dítko v mínusovém počasí na hřišti polooděnné. Stálo se to nejednou i v případě, kdy syna vyzvedne jeho starší bratr, kterému nedojde, že malý bráška nešel ráno do školy bez bundy a takovou “maličkost” jako je menší bratr v lehkém tričku už vůbec neřeší. “Ale mami, on mi řekl, že ráno bundu neměl.”. Můžu se sice zamyslet nad zvládnutím své výchovné role, ale to mi dítě bez bundy a čepice opravdu nezahřeje.

A tak čas od času, ačkoli moje homeopaticky "živené" děti normálně nemarodí, doma zaslechnu pšíkání, pokašlávání, stížnosti na pobolívání v krku… “Čímpak to asi bude, co myslíte?”, hudruji směrem k dětem.

Nezbývá než mít po ruce léky první pomoci. Jsou-li dítka nachlazená, je kontraproduktivní brát do ruky klasické léky. Tyhle stavy zvládáme v pohodě s homeopatiky. U nás doma začínáme vždy Oscillem (pozn. Oscillococcinum), pro případ náhlého nachlazení z promrznutí nám nikdy nechybí Aconitum napellus 9 C. 

V případě jiných akutních potíží otvírám (jak jinak:-) Svět homeopatie a hledám v radách našich lékařů. Inspirovat se můžete i vy...

• Poznámka redakce: Pokud máte nějaký tip pro matky, které řeší, jak nejvhodněji obkléknout své dítko v zimě do školy, naše redakce plná matek vám bude vděčna. Své tipy posílejte na e-mail: info@svethomeopatie.cz. Nejlepší tipy odměníme dárečkem:-)

Sdílet |

Tisknout článek Poslat emailem

Další informace k tématu: Koutek šéfredaktorky
Zpátky na začátek stránky.

Autor: Lucie Nestrašilovášéfredaktorka, manažerka Homeopatické lékařské asociace

Lucka je zakladatelkou a šéfredaktorkou Světa homeopatie. Stála u zrodu tohoto portálu a intenzivně se podílí na jeho každodenní tvorbě. Snaží se Vám, čtenářům, naslouchat a neustále pro Vás vymýšlí nové projekty. Inspiraci pro nová témata hledá ve svém každodenním životě, který nejraději tráví se svou početnou rodinou. Její život je plný sportu. Ráda běhá, jezdí na in-linech a relaxuje na zimních stadionech, neboť hokej je její "druhý" život, který sdílí se svými dětmi. Lucie současně pracuje jako manažerka Homeopatické lékařské asociace. Mnoho let se věnuje dobrovolnictví a nadační činnosti a snaží se nejen prostřednictvím Světa homeopatie pomáhat druhým.

Motto: „Práce pro Svět homeopatie je pro mě stále velkou výzvou. Mám velkou radost, že se nám podařilo vytvořit tak skvělý redakční tým plný motivovaných, zapálených a inspirujících lidí. Ráda se setkávám s lékaři a dalšími odborníky na homeopatii a naslouchám jejich zkušenostem. Stejně tak ráda poslouchám své přátele, ale i lidi, které "náhodou" potkám. Je krásné, když máte své zájmy a zkušenosti s kým sdílet. I po 8 letech "u homeopatie" získávám stále nové poznatky a pevně věřím, že díky Světu homeopatie bude homeopatie a zdravý životní styl blízký i Vám.“

• Co jím, jíš, jíte... na cestách?

  Čím dál tím častěji mám při cestování problém se stravou. Ačkoli bych to na těchto stránkách přiznávat neměla, děti se vždy před dovolenou těší na nějaký ten fast food, který jim maminka výjimečně dovolí. Sice mě to jako matku příliš neuspokojuje, ale jde o „svátek“, neřeším to.

  celý článek
• Stěhování trochu jinak...

  Nevím, jaké zkušenosti se stěhováním máte vy, ale vzhledem k tomu, že já jsem se za posledních 10 let stěhovala asi 25x, domnívám se, že ty mé nejsou nezanedbatelné. Letos jsem si však říkala, že je to naposled. Kde beru tolik optimismu? No tak dobře – nikdy neříkej nikdy – já vím:-)

  celý článek
• Daviscupové sdílení...

  Úvodem otevřeně přiznávám, že nevím, jestli své pocity svěřuji těm „správným“ webovým stránkám, ale proč ne, říkám si. Jsem jejich šéfredaktorkou, tak proč by naši čtenáři nemohli nahlédnout do našich privátních životů…

  celý článek