Navigace po stránce

Víte, že ...

Víte, že Agaricus muscarius je muchomůrka červená? Je to tzv. létací houba šamanů, přidávala se do piva nebo jiných povzbuzujících nápojů, intoxikace je podobná požití alkoholu. V homeopatickém ředění je to lék na tikové projevy v obličeji, neuralgie trojklanného nervu a výborný lék na omrzliny, kdy má pacient pocity brnění a mravenčení (podáváme v ředění 9 C 3x denně 5 granulí).

Reklama: Nakladatelství grada doporučuje

Naši partneri

Logo HLA
Logo Studium Homeopatie

Je zdravá výživa opravdu drahá?

Autor: Ing. Ludmila Pszczolková

Před nedávnem jsem měla 3 přednášky o zdravé výživě. Dvě byly v rámci celoživotního vzdělávání pro seniory a jedna jako zpestření víkendového pobytu s cvičením. Ve všech případech jsem slyšela názor, že je to všechno sice fajn, ale že zdravé potraviny jsou o 100% dražší než ty běžné. Je to pravda. Ale!

Ilustrační foto
Zdroj: Ing. Ludmila Pszczolková

Snažíme se všechny ty, kdo mají zájem, naučit jíst zdravě. Moji prioritou není nikoho přemlouvat k tomu, aby kupoval vše BIO. Tyto výrobky jsou opravdu dražší, někdy až o 300% ve srovnání s potravinou v běžné kvalitě. I z tohoto důvodu jsem se dívala na pořad „Máte slovo“ s Michaelou Jílkovou o biopotravinách. Běžně se na televizi nedívám, ale tento pořad jsem nepropásla. Musela jsem čekat až do druhé poloviny pořadu, než se z publika přihlásil jeden pán, „biozemědělec“, který udivené paní Jílkové sdělil, proč jsou BIO potraviny v našich obchodech tak drahé. Není to vinou samotných zemědělců. Vysoké navýšení ceny je většinou důsledkem zisku konečných prodejců. Celkově pořad vyzněl v tom smyslu, že BIO potraviny nejsou přínosem pro naše zdraví, ale pro přírodu (ochrana půd, vody) a pro samotná zvířata - kvůli lepšímu zacházení. Neexistuje totiž žádná studie, která by doložila pozitivní vliv konzumace biopotravin na naše zdraví. Množství minerálů a vitaminů v biopotravinách je jen zanedbatelně vyšší než v těch běžných. Na toto studie jsou. Množství reziduí toxických látek je sice v biopotravinách nižší, ale s ohledem na všechnu chemii, která nás obklopuje, je to dle některých studií zanedbatelný rozdíl. Kupování biopotravin je tedy jen vyjádřením životní filozofie těch, kteří si to mohou dovolit. Takový byl závěr televizního pořadu.

Vždy, když slyším něco ve smyslu „… velká studie, americká studie, rozsáhlá mezinárodní studie…“, snažím se dopátrat, KDO si zmíněnou studii objednal a KDO ji financoval. Zda to byl výrobce jogurtů nebo farmaceutický koncern. To je totiž nesmírně důležité a podle mých zkušeností velmi podstatné s ohledem na výsledek. Koho chleba jíš, toho píseň …

Jsem "přírodní" člověk. Miluji přírodu a všechno, co k ní patří. Je to vlastně obor, který jsem původně vystudovala na VŠ – ochrana vod a ekotechnologie. A pokud bych uvěřila tomu, co se v pořadu paní Jílkové vydiskutovalo a pokud bych si to mohla dovolit, určitě bych se rozhodla biopotraviny kupovat. Na druhé straně by se mi ale nechtělo krmit pouhé překupníky, kteří mají v hrsti nejen biozemědělce, ale naše zemědělství jako celek a nás, obyčejné kupující, také. Je to samozřejmě též vina našich politiků. To je ale minové pole, na kterém se neumím pohybovat. A ani nechci. Nejsem biochemik, ani neučím na vysoké zemědělské škole a nikdy jsem nepracovala ve Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která kvalitu potravin kontroluje. To, co vím, mne naučila praxe, mí klienti a mé děti. Proto mé závěry a názory nebudou podloženy žádnou studií ani grafem a tabulkou, ale životem.

Otázku reziduí v potravinách je třeba chápat celkově. Samozřejmě, když srovnáme to, co zůstává v 1 kg běžných brambor a v 1 kg biobrambor, tak nad tím mávneme rukou. Když ale k bramborám uvaříme biohovězí maso, dušenou biozeleninu a celému tomu bude předcházet vývar z onoho biohovězího, bude celý výsledek o poznání jiný. Argumenty typu – množství zbytkových pesticidů je počítáno v miligramech (na kilo potraviny) - je pro mne absolutně nepřijatelný. Náš organizmus reaguje i na mikrogramy, a pokud se těch miligramů za měsíc nasčítá 1000, bude z toho už jeden gram. A to je dost.

Podle Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 396 z roku 2005 se většina MLR (Maximálních Limitů Reziduí) pohybuje v řádech 0,01 – 50 miligramů na kilogram potraviny. Jejich toxicita je určována jednak z chronického užívání a také jako akutní toxicita – tzn. to, co můžeme sníst v jednom jídle. A co když máme hlad a jíme i 5x denně? Nikdy nelze spočítat, kolik toho sníme za den, týden, měsíc. Pokud to někdo píše, tak je to opravdu nesmysl. Nedávno jsem četla, že běžný Evropan zkonzumuje za rok 3 kg různých potravinářských aditiv. Nevím, jak se stravuje běžný Evropan a kolik toho sní za rok. Jsou to opravdu velmi nepřesné odhady, se kterými by se nikdo neměl ohánět. Pokud vám bude jedno, co jíte, určitě sníte aditiv mnohem více. Budete-li ale o jídle přemýšlet a číst etikety, určitě bude aditiv i zmíněných reziduí daleko méně.

U vitaminů a minerálů je to obráceně, ale v podstatě stejné. Počítá se každý miligram. Naše tělo je úžasný systém, velmi skromný a velmi efektivní. Stačí mu málo, ale to málo musí dostat. Když k tomu ale dostane nášup ve formě různých postřiků, hnojiv a leštidel, bude výsledek jiný.

Kromě uvedených minerálů, vitaminů, aditiv a reziduí, která všechna lze v potravinách najít a změřit, je tu ještě jeden aspekt, který ale žádnými přístroji nezměříte, ale který poznáte na první pohled – první chuť a i na první „počuchání“. Jak si můžu koupit jablko, které vůbec po jablku nevoní? Vždyť to je nesmysl! Hrajete někdy s dětmi hru na ochutnávání? Zkuste si to zahrát v obchodě. Bude legrace…

Zkuste si koupit biobrambor nebo biořepu – uvařte je a zkuste, jaký je to rozdíl. I lidé, kteří absolutně odmítají bio značku, musí uznat, že v tom rozdíl je. Když mám možnost a je nějaká biozelenina v akci, nikdy neváhám a koupím ji. U zeleniny a ovoce vnímám jako konzument největší rozdíl. Rovněž i u mléčných výrobků. Tam je to opravdu znát. Kdo někdy ochutnal mléko Amálka, musí semnou souhlasit. U ostatních potravin typu mouka, hrách, olej, atd. já, jako spotřebitel, rozdíl nepoznám a pokud si takovou potravinu koupím, musím se spolehnout na to, co je napsáno na obalu. Je ovšem pravda, že čisté ovzduší nezaručí ani biozemědělec, který pěstuje bioobilí. Bude ho však méně stříkat a to bude na množství reziduí znát, i když vy to nepoznáte.

Bioznačka je tedy do jisté míry životní filozofií, ale je to také způsob, jak se mohu starat o své zdraví (pokud mi to kapsa dovolí).

Co je ale také životní filozofií, a mně velmi blízkou, a i opravdovým aktivním krokem ke zdraví, je nakupování u soukromých farmářů, na statku a v malých obchůdcích, kam farmáři své produkty dovážejí. I zde se samozřejmě najdou podvodníci, bez nich bychom to ani nebyli my, ale mám dojem, že je to stále lepší a lepší. Já osobně často nakupuji i na farmářských trzích – jdu tam, kde prodává majitel. Poznáte to velmi snadno – má upracované ruce špinavé od hlíny, tu totiž jen tak neumyjete… Můžete se ho zeptat, odkud je a zajet se tam podívat. Nikdy mi nikdo neřekl, že nesmím. A pokud si u farmáře koupíte brambory nebo třeba řepu, bude stejně dobrá jako bio a stejně drahá jako v obchodě, nebo i levnější (tuhle sobotu jsem koupila na trhu pórek za 5,- Kč kus).

Dovolím si vrátit se ještě k pořadu „Máte slovo“. Na straně odpůrců biovýrobků byla i paní doktorka, dietoložka Karolína Hlavatá, která zdůrazňovala to, že důležitější než výběr bio-nebio je neznalost lidí ve stravování obecně. To se vás, čtenářů Světa homeopatie, předpokládám netýká, ale s ohledem na název článku se o tom zmínit musím. Včera jsem si v supermarketu koupila dýně na Halloween. Přede mnou byla rodina s jedním malým dítětem a já jsem mohla vidět, co dávají na pás. Už léta to nedělám a nesnažím se jim košíky „probírat“, ale protože jsem už měla dnešní článek v hlavě, nakoukla jsem. Rodina za nákup zaplatila celkem 900,- korun, ale uvařit z toho více jak jedno dobré jídlo snad ani nešlo. 2 balíky ochucených vod, spousta sladkostí, brambůrky, tyčinky, sladké jogurty, hotové saláty, 3x mražená pizza, uzená makrela, pivo. Z ovoce nic, ze zeleniny brambory a cibule. Už jim chyběly jen mražené hranolky... Možná mají už doma zdravě nakoupeno, možná to byl výjimečný nákup, ale i kdyby – není to zbytečné? Jasně, občas si musíme udělat radost a to taky děláme. Často. A často zbytečně. Jídlo máme jíst s radostí. Ale copak můžu mít radost z jídla, když vím (a já to vím, a ví to všichni, kdo to vědět chtějí), že "to" jídlo mému drahému organizmu škodí? Dáte ročnímu dítěti uzenou rybu? Ne. Protože ji ještě nemůže. A proč? A proč si ji já dát můžu? A třeba každý týden? Mám snad lepší játra, ledviny, střevo? A není to náhodou naopak?

Zdravá strava se týká nejen zdravé zeleniny, ovoce, masa, ale celkového množství zkonzumovaného jídla. Mám pocit, že jsme velmi neskromní a rozmazlení a někdy i, omlouvám se, rozežraní. Nestačí nám chleba s máslem a jablko, musíme k tomu mít šunku a sýr a pak to jablko ani být nemusí. Brambory s tvarohem k obědu jsou pro mnohé směšné a přitom je to výborné jídlo. Konzumací prázdných kalorií typu bílý rohlík, uzená ryba, pařížský salát, hranolky s tatarkou nebo párek s hořčicí budu mít větší břicho, chudší peněženku a zdravotní obtíže.

Nebudu už dále lamentovat a nyní si vám dovolím dát pár tipů jako kuchařka. Vařím často a opravdu moc ráda. Občas si zvu přátele na páteční posezení u dobrého jídla. Tento týden mne jedno takové čeká – chcete znát menu? Tady je: zapékaný baklažán se špenátem a riccotou, pečená červená řepa s kozím sýrem, jablkový závin z domácího máslového těsta, zapékané hrušky s mascarpone, hovězí líčka na víně... recepty na tyto dobroty vám připravím příště. Dnes jsem si pro vás nachystala jiný recept, nafotila jsem k němu obrázky a schovala jsem si účet z obchodu, abych mohla na závěr vše spočítat. 

  

Moje dnešní menu pro vás:

Karbanátky z biohovězího masa, pečené brambory, salát a dušené fazolky s rajčaty (doma je nás pět a náš vztah k jídlu je veskrze pozitivní, nikdy tedy nevařím malé porce).

Ingredience:

1 balení BIO mletého hovězího masa1 balení BIO mletého hovězího masa
cuketa
celozrnná rýže
mrkev
cibule
2 vejce
sůl, italské koření
fazolky
brambory
cherry rajčata
rucola
ledový salát
olivový olej

Postup:

Do jednoho balení BIO mletého hovězího masa (koupeno v Albertu, cena 60 kč) jsem přidala jednu malou cuketu nakrájenou na kostičky, zbytek uvařené celozrnné rýže ze snídaně, 1 strouhanou syrovou mrkev (vlastní produkce), cibuli najemno a 2 vejce od sousedovic šťastných slepic (mohou hrabat a mají i šikovného kohouta…). Směs jsem ochutila solí a italským kořením. Na plech s pečícím papírem jsem udělala karbanátky a každý pokapala troškou olivového oleje. Dala do vyhřáté trouby na ½ hodiny a jednou jsem karbanátky obrátila.

V mezičase jsem uvařila brambory ve slupce (kupuji od sedláka, 1 kg za 11,- Kč), dala na páru vařit fazolky a na lžíci másla jsem osmažila 1 cibuli na půlkolečka. K cibuli jsem přidala měkké fazolky, 10 na půl rozkrájených cherry rajčat a orestovala jsem je. Hotové brambory jsem rozkrájela na ¼, posypala kořením a přidala do trouby k masu. A zatímco hladové děti chystaly stůl, smíchala jsem půl balení rucoly s nakrájeným ledovým salátem a olejem.

Kalkulace menu:

Maso 63,- Kč, mrkev 2,- Kč, cibule 2,- Kč, cuketa 8,- Kč, vejce 6,- Kč, olej 5,- Kč, brambory 15,- Kč, fazolky 25,- Kč, rajčata 15,- Kč, červená cibule 4,- Kč, ledový salát 17,- Kč, půl balení rukoly 13,- Kč, olej 5,- Kč. Celkem 180,- Kč (reálně jsem zaplatila 160,-, neb některé produkty byly ve slevě).

Spočítáno sečteno - jedna porce = 36,- (resp. 32,-) Kč.

Vzhledem ke kvalitě jídla, jeho složení a výslednému hodnocení, to není špatné. Co myslíte? 

Přeji vám krásný podzim a hodně dobrého a zdravého jídla.

Vaše Ludmila Pszczolková

 

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Ing. Ludmila Pszczolková

Autor: Ing. Ludmila Pszczolkovánutriční poradce

S homeopatií jsem se setkala v roce 1995 díky svým dětem, kterým mnohokrát pomohla při potížích závažných i méně vážných. Stala se pro mne nejen léčbou první volby, ale i životní filozofií. Více než 10 let pracuji jako asistent lékaře homeopata. Pacienti, a hlavně mé děti a jejich alergie mě přivedly k otázkám zdravé výživy. V roce 2011 jsem ukončila kurz nutričního poradce a můj přístup ke klientům v nutriční poradně je podobný jako v ambulanci lékaře homeopata - každý člověk je jedinečný, každý potřebuje jiný přístup. A stejně jako lékař homeopat učí své pacienty respektovat své tělo, tak se i já snažím ukázat klientům, že každý člověk podvědomě ví, jakou stravu potřebuje. Potřebujeme se jen znovu naučit to, co jsme už zapomněli – naslouchat svému tělu a vážit si ho. 

Mohlo by vás také zajímat:
Reklama: Homeopatická lékařská asociace

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Svět Homeopatie, s.r.o. (http://www.svethomeopatie.cz) dne 6.6.2020 14:27

COPYRIGHT © 2010 - 2020 Svět Homeopatie All rights reserved.
Kopírování a šíření materiálů je možné pouze se souhlasem provozovatele webu, Homeopatické lékařské asociace (redakce@svethomeopatie.cz).
Mobilní verze